má slovanský původ a je zdrobnělinou jména Zbyhněv, složeného z prvků „zby“ (zbyt, zbavit se) a „hněv“ (hněv).
Mužské křestní jméno Zbyněk má slovanský původ. Stejně jako Zbyhněv se i jméno Zbyněk vykládá jako „ten, komu zbývá hněv”, „posilující hněv”, „hněvající se” nebo také „ten, kdo přináší mír“ .
Dle svého významu v sobě jméno ukrývá plno hněvu, avšak v sobě skrývá také urozený původ a šlechetnost. Ve středověku bylo jméno Zbyněk velmi oblíbené, zejména u rytířů.
dvořan krále Václava IV. a poté mělnický probošt. Ačkoli měl být především duchovním, proslavil se spíše jako vojevůdce – kromě jiného vedl na příkaz Václava IV. výpad do Bavorska – a bylo mu vytýkáno nedostatečné vzdělání (odtud i jeho posměšná soudobá přezdívka).
Po Praze se rozšířila posměšná říkanka:
Zajíc biskup abeceda
spálil knihy,
nic nevěda,
co je v nich napsáno.
Roku 1403 se stal pražským arcibiskupem. Nejprve stál na straně Jana Husa a chtěl po něm, aby mu hlásil „nedostatky nebo odchylky od práva“. Od roku 1407 pak již vystupoval proti Janu Husovi. Odsoudil Viklefovy spisy a Hus mu vyčetl, že „lenivé a hříšné kněze nechává a pilné pastýře od stáda vyhání“. Jana Husa následně uvrhl do klatby. Musel ale znovu uprchnout, aby se zachránil před rozlíceným davem. Podle Václava IV. měl klatbu odvolat a nahradit zničené knihy. Zbyněk odmítl a král mu proto zastavil jeho příjem. Arcibiskup však opět zopakoval klatbu. Václav IV. proto zabavil všechny církevní poklady. Po zásahu Zikmunda se Zbyněk s králem usmířil. Nicméně se Zbyněk necítil v Praze bezpečný a odjel do Uherska. Po cestě onemocněl a v Prešpurku (dnešní Bratislava) zemřel.
byl český básník, prozaik a filozof, narozený 20. ledna 1930 v Praze. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v roce 1961 a byl výrazným inspirátem českého undergroundu. Jeho život byl plný bohémského života a nekompromisních postojů vůči totalitnímu režimu, což mu vytvořilo různé kontexty a přátelství s významnými osobnostmi české literatury a výtvarnosti.
Informace StB předával již v roce 1954, ale teprve později byl veden jako (tajný) spolupracovník StB a to mezi roky 1961 a 1968 (agent, krycí jméno „Klíma“), 1973–1977 (důvěrník, krycí jména „Zbyněk“ a agent, krycí jméno „Mao“) a 1985–1989 (důvěrník, krycí jméno „Oskar“). Bondy sám, od počátku 50. let, o sobě tajemně prohlašoval, že prodává svou duši.
„Výkon a spotřeba – to jediné se cení
Ve světě v němž sněj o uplatnění
a kdo nevěří na to omámení
moc brzo zjistí že už člověkem není
je jen nástrojem k upotřebení“
(z básně „Největší radost mám z projevů pana prezidenta“. Ze sbírky Dvě léta 1991)
—————
