Sv. Anežka - Žid6, Ž111, Mt2
Památka sv. Anežky Římské, panny a mučednice
Žid 6,10-20
Bratři! Bůh není nespravedlivý, že by zapomněl na to, co jste vykonali, a na vaši lásku, kterou jste kvůli němu projevovali, když jste prokazovali a stále prokazujete služby spolukřesťanům. Přejeme si jen, aby každý z vás projevoval stejnou horlivost do té doby, kdy se naplní naše naděje až do konce; abyste neochabli, ale spíše napodobovali ty, kteří pro svou víru a trpělivost dostanou dědictví, které mají slíbeno. Když totiž dal Bůh Abrahámovi slib a neměl nikoho vyššího, při kom by mohl přísahat, přísahal při sobě samém: `Zahrnu tě jistě požehnáním a velmi tě rozmnožím.' Abrahám trpělivě čekal, a dosáhl toho, co mu bylo slíbeno. Když přísahají lidé, dovolávají se někoho vyššího, a přísaha je jim zárukou, kterou končí každý spor. Když tedy Bůh chtěl zvlášť zřejmě ukázat dědicům svého zaslíbení, že jeho rozhodnutí je nezměnitelné, zaručil se přísahou. Tyto dvě nezměnitelné skutečnosti vylučují, že by Bůh mluvil lež. Proto se s důvěrou pevně opřeme o nalezené útočiště a jistě dosáhneme vytoužených hodnot, které jsou nám určeny. V této naději máme bezpečnou a pevnou kotvu pro duši. Ona proniká až do samého vnitřku nebeské velesvatyně, kam pro nás jako předchůdce vstoupil Ježíš, velekněz navěky podle řádu Melchizedechova.
Žl 111,1-10
Oslavím Hospodina celým srdcem
ve sboru spravedlivých i ve shromáždění.
Veliká jsou Hospodinova díla,
ať o nich uvažují všichni, kteří je milují.
Památku ustanovil na své divy,
Hospodin je milosrdný a dobrotivý.
Dal pokrm těm, kdo se ho bojí,
neustále bude pamatovat na svou smlouvu.
Vykoupení seslal svému lidu,
sjednal navěky svou smlouvu;
svaté a velebné je jméno jeho,
jeho chvála zůstává navždy.
Mk 2,23-28
Jednou v sobotu procházel Ježíš obilím. Jeho učedníci začali cestou trhat klasy. Farizeové mu řekli: "Hle, proč dělají, co se v sobotu nesmí?" Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když byl v nouzi a měl hlad on i jeho družina? Jak vešel do Božího domu - bylo to za velekněze Abiatara - a jedl posvátné chleby, které smějí jíst jenom kněží, a dal i své družině?" A řekl jim: "Sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou!"
