Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku v 10.–13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v zemích západní, jižní a střední Evropy. Na východě Evropy se v té době prosazoval byzantský sloh. Románský sloh se vyvíjel postupně, jeho počátky sahají až do období Západořímské říše a na její území.
Románský sloh je celoevropský sloh (11. stol. · 1000 – 1250 zachvátil celou Evropu · snaží se navázat na římskou architekturu.
Název slohu je odvozen od slova Řím = Roma
Předrománská a románská architektura souvisí s příchodem a rozvojem křesťanství, projevuje se především v křesťanské architektuře.
kostely. - rotundy. - baziliky
Největší rozvoj románského umění nastal v Čechách za Vladislava II /1140-1173/
V malířství vznikaly iluminace, miniatury, psaly se ozdobné iniciály a tvořily se fresky (nástěnné malby – malovalo se do čerstvé omítky (it. fresco = čerstvý)). Nástěnné malby byly určeny pro prostý lid, který neuměl číst a znovu sloužil jako edukační prostředek (malba ve francouzské kostele St. Savin-sur-Gartempe). V Itálii byl silný vliv byzantského umění a uplatnila se desková malba (Pisa, Lucca).
Odkazy na stránky:
dejinyumeni.blogspot.com/p/blog-page.html románský sloh
is.muni.cz/el/fi/podzim2019/VV031/um/VV031_Romanske_umeni_v_Cechach_a_na_Morave_6.pdf
—————
