Petr Veronský
Narodil se ve Veroně v Itálii v roce 1205 rodičům, kteří se hlásili k sektě albigenských. Díky tomu, že ve Veroně byly jen katolické školy, Petr měl možnost poznat pravou víru a upřímně k ní přilnul. To se nelíbilo jeho příbuzným. Jeho strýc začal rodiče přemlouvat, aby jej ze studií vzali. Ti jej neposlechli.
V roce, kdy zemřel sv. Dominik (1221), vstupuje Petr v Boloni do řádu dominikánů. Horlivě zastával to, co stanovuje řehole a konal kající skutky až do té míry, že si dočasně poškodil zdraví. Byl ale schopen dostát povinnostem řeholníka a začal se připravovat na kazatelskou službu.
Jednou byl nařčen z nějakého závažnějšího přestupku, kterého se nedopustil. Převor ho v té věci vyslýchal a on místo toho, aby se bránil, pokorně odpověděl: "Jsem velký hříšník a podrobím se jakémukoliv pokání." Převor to měl za přiznání a poslal ho vykonávat pokání do jiného kláštera.
Legenda vypráví, že si nad tímto stavem ve kterém se octl, posteskl v modlitbě a jako odpověď od Krista zaslechl: "A co jsem učinil já, že mě přibili na kříž? Nebuď malomyslný a uč se ode mě." - Od té chvíle bylo Petrovi naprosto jedno, co se s ním bude dít. Trpělivě snášel různé těžkosti a utrpení.
Spolubratří si jej začali pro jeho pokoru a odevzdanost do Boží vůle velice vážit, zvlášt když vyšla najevo jeho nevina.
Petr začal z vůle představených zastávat vysoké úřady. Byl jmenován inkvizitorem pro oblast Milánska. Ve svých kázáních se zaměřoval na potírání herezí, které rozšiřovali albigenští a valdenští. Stal se navíc převorem dominikánského konventu (čili kláštera) v Comu a Piacenze.
Působil jako velice úspěšný kazatel ve střední a severní Itálii a ve své horlivosti nepolevil ani, když se dozvěděl, že na něj heretici najali vrahy. Zmínil tuto skutečnost v jednom kázání a dodal k tomu, že kdyby jej zabili pro pravou víru, prospěli by mu nejvíce, jak by jen mohli.
Když se s jedním řeholním spolubratrem vracel z Coma do Milána, byl napaden najatými vrahy. Jeden mu rozetnul hlavu sekerou, pak byl od druhého vraha ještě proboden dýkou. Těžce poraněn byl i jeho spolubratr, který ale zemřel až o několik dní později.
Podle legendy v posledních okamžicích svého života napsal na zem slovo „Credo (Věřím) prstem namočeným ve slastní krví.
Mrtvý Petr byl přenesen do kostela sv. Eustorgia v Miláně, kde se pak konal jeho pohřeb.
