Oto

Jméno Ota či Oto se kdysi psalo Otto, Otho i Odo. Zdá se, že jméno vzniklo jako domácká zkratka jmen Otokar, Ottomar, Otfried a jim podobných. První slabika znamená "majetek", takže Oto je buď "strážcem majetku", nebo "tím, koho majetek proslavil".

Přišel na svět kolem roku 1061 v lůně šlechtické rodiny ve Frankenu (Bavorsko). Tím bylo dáno mnohé. Žil v klidu a spokojeně studoval, nakonec si vybral duchovní dráhu. Stal se schopným duchovním, a tak nebylo divu, že v roce 1102 nastoupil na biskupský stolec bamberské diecéze. Ve své funkci se pokoušel být prostředníkem ve vzniklém sporu mezi papežem a císařem. Rozhodující měrou se účastnil závěrečných jednání wormského konkordátu, který roku 1122 konečně urovnal tento nebezpečný konflikt. Přitom však Otto nezapomínal na svůj hlavní úkol. Při svých misijních cestách v Pomořanech pokřtil prý v letech 1124 a 1128 spolu se svými kněžími kolem 22 tisíc lidí. Zemřel ve věku 80 let dne 30. června 1139 v Bambergu (Bavorsko), pochován byl v klášteře Michelsberg; jeho sarkofág je ještě zachován. Už 50 let po své smrti byl biskup Otto z Bambergu, zvaný "apoštol Pomořanska", svatořečen papežem Klementem III. Mimořádné působení této velké církevní osobnosti tak dostalo své ocenění. Je patronem berlínského biskupství a bamberského arcibiskupství. Lidé se k němu modlí, aby zabránil horečce a uchránil je před vzteklinou.