Filip a Jakub
Svatý Filip
byl jedním z dvanácti Ježíšových apoštolů.
V seznamech dvanácti apoštolů je vždy uváděn na pátém místě (viz Mt 10,3; Mk 3,18; Lk 6,14; Sk 1,13), a tedy v podstatě mezi prvními. Jméno Filip v překladu znamená "milovník koní".
Filip pocházel stejně jako Petr a Ondřej z Betsaidy (srov. J 1,44), městečka u Genezaretského jezera. Povoláním byl rybář a pravděpodobně už byl učedníkem svatého Jana Křtitele.
Sv. Filip kázal evangelium ve Skythii, kde strávil dvacet let.
Svatý Jakub
bývá označován dodatkem Menší narozdíl od svého jmenovce Jakuba Většího. Je jedním z dvanácti apoštolů, které si Ježíš vyvolil a bývá v Novém zákoně obvykle uváděn s dodatkem syn Alfeův (srv. Mt 10,3; Mk 3,18; Lk 5; Sk 1,13)
Jeho působištěm se stal především Jeruzalém. Skutky apoštolů zdůrazňují, že tento apoštol měl v Jeruzalémské církvi vůdčí postavení. Je pokládán za prvního jeruzalémského biskupa.
Na apoštolském koncilu, který se konal (v letech 49-50) po smrti Jakuba Většího, spolu s Petrem pomohl překonat nebo lépe integrovat původní židovskou dimenzi křesťanství spolu s požadavkem nenakládat obráceným pohanům povinnost podřizovat se veškerým předpisům Mojžíšského zákona
O smrti Jakuba nám podává židovský historik Josefus Flavius.
Ve svých Židovských starožitnostech vypráví, že o Jakubově smrti bylo rozhodnuto nezákonnou iniciativou Velekněze Annáše (syna toho Annáše, kterého zmiňují evangelia), který využil prodlevy mezi sesazením římského prokurátora Festa a příchodu jeho nástupce Albina a roku 62 nařídil jeho ukamenování.
