Státní svátek České republiky.
Dnešního dne byl v roce 1918 vyhlášen samostatný stát, který nesl jméno Československá republika. Názor na vznik samostatného československého státu se mnohokrát změnil.
Ono vůbec leží na tomto našem dnešním výročí příliš mnoho stínů, nepravd a legend. 28. říjen byl nejprve nekriticky vynášen a slaven, aby jej oba totalitní systémy naopak zcela zatratily a zakázaly. Není proto divu, že se dnes mnozí z nás ocitají v situaci, kdy je jim dnešní svátek zcela lhostejný. Lidé se tedy právem ptají, jak to tehdy bylo a k čemu to vůbec bylo? Nejde přitom o to povědět, jak tehdejší události probíhaly či kdo kde řečnil a v kolik hodin republika vznikla. Spíše se ptáme, co pro náš národ vznik republiky znamenal a jakým směrem se máme dále ubírat, abychom se vyvarovali chyb našich dědů a otců. Kdo totiž nepochopí minulost, nemůže jít bez obav do budoucnosti.
Jisté je, že hlavní význam 28. října tkví v tom, že zde po mnoha staletích vznikl samostatný a skutečně suverénní stát. Při té příležitosti však musíme přiznat, že jsme si samostatnost udrželi jen do dnů mnichovské zrady, tedy pouhých 20 let. Na podzim roku 1938 totiž naše země ztratily vše, co 28. října 1918 získaly. Následující totalitní režimy naši suverenitu a občanské svobody stále více oklešťovaly, až zmizely docela.
Se vznikem Československa jsou spojovány především naše zahraniční akce, které podnikal T. G. Masaryk, československé legie a domácí politická reprezentace. Nesmíme však také zapomenout na roli, kterou při rozpadu Rakouska-Uherska sehrál poslední císař Karel I. Díky jeho postoji u nás při převratu nedošlo k žádnému krveprolití. Na tuto skutečnost velice rádi zapomínáme. Nebudeme ale zkoumat, kdo se zasloužil o vznik samostatného státu více. Důležité pro nás je, že spojením všech těchto vlivů republika vůbec vznikla. Ono totiž mohlo být všechno docela jinak - dnes je již dostatečně známo, že ještě v roce 1917 se samostatným státem nepočítal ani Masaryk, ani politikové doma. Pouze ti, kteří dezertovali z císařské armády, věděli, že chtějí-li se někdy vrátit domů, může to být pouze do samostatné vlasti. Proto vstupovali do legií a neváhali za tuto myšlenku položit i to nejcennější, co měli - vlastní život. Jestliže dnes máme svobodu, je to z velké části i jejich zásluha, a my jsme povinováni projevit jim za to dík.
V keltském kalendáři stromů dnes začíná měsíc rákosu zvaný Ngetal.
