7. dubna 2020 v 21:13 | dvě TeReziA
Nevěsta z obrázku
Pohádka vypráví o dlouhém putování za vysnĕnou láskou a o hledání nevĕsty podle obrázku.
Pan Ondřej touží po nevĕstĕ, ale zatím se mu žádná nelíbila. Jednou u potulného malíře Matĕje spatří obrázek dívky, která se mu na první pohled tak zalíbí, že se s Matĕjem vydá na cestu, aby dívku mohl spatřit na vlastní oči. Matĕj však nechce, aby Ondřej dívku z obrázku našel. Je to totiž jeho vlastní dcera Rozárka. Proto Matĕj vodí Ondřeje po svĕtĕ a snaží se, aby se zámecký pán zamiloval do jiné dívky a na jeho Rozárku zapomĕl.
Filmovou pohádku natočila v roce 1983 paní režisérka Vlasta Jordánová podle scénáře Karla Šiktance.
7. dubna 2020 v 20:57 | dvě TeReziA
Lhát se nemá, princezno!
Pĕkná, veselá a humorná pohádka "Lhát se nemá, princezno!" vypráví o tom, jak se vdávala princezna Hortenzie.
"Lež má krátké nohy!" je přísloví, které pořád platí. Dvĕ dvorní dámy a princezna se zlatými kudrlinkami, která je velice zamilovaná do svého učitele, štolby Vĕnka. Štolba Vĕnek je také do princezny zamilovaný a učí zlatovlasou princeznu jezdit na královském koni jménem Kopýtko. Princeznina láska je tajná, ví o ní pouze dvorní dámy, které jsou mladé lásce příznivĕ naklonĕny, a jsou ochotny po trošce přemlouvání princeznĕ pomoci. Král se ale o tajných vyjížďkách princezny dozví, ví i s kým se princezna učí jezdit na jeho koni Kopýtkovi, proto chce princeznu provdat za nĕjakého "strašného urozence". To ale princezna nechce, a tak přemýšlí, jak to vymyslet, aby krále, svého tatínka, přelstila. Pošle své dvĕ dvorní dámy za štolbou Vĕnkem. Ten vymyslí plán princezniny promĕny v kočku. Princeznu-kočku nechá král léčit, ale nechce nechat vysvobodit princeznu nĕkým neurozeným. Princezna a Vĕnek musí vymyslet plánnový. Tatínek- král není vůbec hloupý, s mamimkou- královnou je to složitĕjší a taky pozor na přísloví: "Lež má krátké nohy." Kdyby však princezna Hortenzie nezalhala, nebo lépe řečeno nezahrála na své královské rodiče to nepĕkné divadlo, nemĕla by dodnes svatbu s milovaným mládencem. Ale neurozený ženich, to není nic pro tatínka-krále, to dá rozum! Jenže kdo by chtĕl po zamilovaných, aby byli rozumní.
Filmovou pohádku "Lhát se nemá, princezno!" natočila paní režisérka Jiřina Pokorná podle scénáře Evy Barákové v roce 1991.
7. dubna 2020 v 20:46 | dvě TeReziA
Malvína
Rozverná pohádka je podle pohádkové novely Malvína z Bretanĕ, napsal ji humorista Jerome Klapka a vypráví o jedné nezbedné víle.
Vína Malvína pochází z družiny královny Harbundie. Dobré bretaňské víly už Malvínu mezi sebou nechtĕjí. Opuštĕnou ji nalezne na vřesovisku mladý poručík, který je zcela okouzlen její krásou. Jeho matku ale Malvína neokouzlila. Malvínu odveze poručík ke strýci, profesoru Christopherovi. Poručík ale netuší, že Malvína uíi čarovat a často provede nĕjakou nepřístojnost.
Filmovou pohádku natočil v roce 2003 pan režisér Miroslav Balajka podle scénáře Kvĕty Kuršové.
7. dubna 2020 v 20:44 | dvě TeReziA
Křišťálek meč
Pohádka podle námĕtu Karla Šiktance vypráví o kouzelném křišťálu a jedné neuvážené kletbĕ.
V časech nejvyšší nouze získal vévoda Zimního hradu čarovný kámen z Křišťálových hor, který vsazený do křišťálového meče chrání svého majitele v boji. Kdo ho vlastní, nikdy v bitvĕ neprohraje. Majitelé Zimního hradu tento meč po léta opatrovali a už jen díky jeho povĕsti udržovali v panství mír. Když se v kraji usídlí lapkové, musí vévoda vyrazit do boje. Předtím donese meč kováři Matĕjovi, aby ho přebrousil. Ale čarovný kámen se ztratí. Vévodova všetečná dcera Johanka navštíví u kováře jeho syna Jakuba a třpytivý duhový kámen ji natolik zaujme, že si ho vypůjčí. Jakub slyší otcův hovor s vévodou a vydá se za Johankou pro kouzelný křišťál. Johanka uteče a Jakub ji stále hledá. Vévoda spolu s kovářem Matĕjem bojují nerovný boj proti lapkům. Pozdĕji jsou sice lapkové poraženi, ale zoufalá kovářka ztracený křišťál prokleje.
Filmovou pohádku natočila a scénář napsala v roce 2007 paní režisérka Jitka Nĕmcová.
7. dubna 2020 v 20:43 | dvě tereziA
Není houba jako houba
Veselá pohádka vypráví o napravené chamtivosti, čarování a lásce.
V hostinci u Kolodĕjů slouží dvĕ mladé servírky. Jedna je trochu mlsná a ta druhá je falešná. Jindřich, syn paní hostinské, má rád dobrosrdečnou Lízu. To se ale nelíbí závistivé Bertĕ. Bertu má už dlouho rád Václav, mládenec z chaloupky u lesa, kam za ním chodí Houbovous, pán z lesa. Houbovous dá mladíkovi kouzelnou muchomůrku láskyplnou, kterou mu ale Berta ukradne, aby se do ní zamiloval pan Jindřich a ona se tak mohla stát mladou paní hostinskou. Jenže mlsná Líza houbu ochutná a pan Jinřich se do ní zamiluje. Berta to tak nenechá a Líze se pomstí. Mezitím Houbovous přinesl Václavovi další kouzelnou houbu, muchomůrku pravdomilku. Líza je obvinĕná z krádeže. Bude muset z hospody odejít, pravda však vyjde nakonec najevo a všechno dobře dopadne. Dobrosrdečný Václav Bertĕ odpustí. Ta za svoji závist zaplatila svou krásou, proto jde k Houbovousovi a prosí ho o pomoc.
"Nebreč, Muchomůrko, když budeš sekat dobrotu, tak ti ty bradavice zmizí samy."
Filmovou pohádku natočila v roce 1996 paní režišérka Vlasta Janečková podle scénáře Heleny Sýkorové.
7. dubna 2020 v 20:42 | dvě tereziA
Marie Růžička
Výpravná pohádka vypráví o touze po bohatství, moci a vĕčném mládí.
První část: Navenek dokonalý král touží po bohatství, moci a vĕčném mládí. Čarodĕjnice zase prahne po vzácném Srdcelamu. Slzy kajícího lotra, kterému bylo odpuštĕno, se podle staré legendy zmĕnily v kameny Srdcelamy, jež dokážou přinést spasení i bytostem jako je ona. Jeden takový kámen má i král ve své kapli a čarodĕjnici slíbí, že jí Srdcelam dá, ale chce za to vĕčné mládí. Král ovdoví a hodlá se oženit. Vymyslí si soutĕž pro urozené dívky. Ty musí přeskočit postel plnou růží. Splnit úkol se podaří jen švadlence Karolínĕ, ale král se jí jen vysmĕje a přinutí ji sníst plátek růže, který nastražila čarodĕjnice. Díky tomu se jí narodí dcera Marie Růžička.
Druhá část: Láska mladého prince Daniela k půvabné švadlence Marii Růžičce projde mnoha zkouškami. Vĕčnĕ mladý král je zlý a sobecký a synovĕ lásce nepřeje. Nakonec však princ Daniel splní splib za svého otce a vĕnuje čarodĕjnici Srdcelam. A tak trest nemine toho, kdo si potrestání zaslouží a čistá milující srdce se spojí.
Filmovou pohádku natočil v roce 1994 pan režisér Aleš Horal podle scénáře Lucie Konášové.
7. dubna 2020 v 20:41 | dvě tereziA
Kdo probudí Pindruše
Veselá pohádka o svérázných strašidýlkách.
Pindruše jsou legrační a střapatá strašidýlka, která svérázným způsobem trestají bezohledné chování lidí k přírodĕ. Ani namyšlená princezna Jiřinka na setkání s Pindrušemi určitĕ nikdy nezapomene.
Filmovou pohádku natočila v roce 1989 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Heleny Sýkorové.
7. dubna 2020 v 20:39 | dvě TeReziA
Mrazík
Legendární ruská pohádka vypráví o pracovité Nastĕnce, statečném, ale samolibém Ivanovi a lásce, která si poradí se zlou macechou stejnĕ jako s mrazivým kouzlem berly mrazilky.
Bylo-nebylo, žil kdysi stařeček, který mĕl hodnou a pracovitou dceru Nastĕnku. Jenže si vzal zlou ženu, která je oba týrala stejnĕ jako její rozmazlená dcera Marfuša. A protože Marfuša příliš krásy nepobrala, tím víc macecha nenávidĕla půvabnou Nastĕnku a přemýšlela, jak se jí zbavit. Nakonec ji jedné kruté zimy vyhnala do lesa a doufala, že tam zmrzne nebo ji sežerou vlci. V lese naštĕstí pečoval o zasnĕžené stromy kouzelný Mrazík, strážce zimního lesa, car metelice a bouře. A ten, protože byl spravedlivý, pomohl Nastĕnce, a postaral se o ni. Ve stejný čas, ovšem na jiném místĕ, vydal se do svĕta pohledný silák Ivan. Loupežníky přemohl, s ježibabou si poradil, ale dĕdečka hříbečka urazil, takže se stal medvĕdem a musel konat dobré skutky, aby získal zpĕt lidskou tvář.
Podrobný obsah:
Nevlastní matka opovrhuje skromnou půvabnou Nastĕnkou ve prospĕch své vlastní dcery Marfuši. Uloží jí, aby upletla ponožky dříve, než kohout zakokrhá (Nastĕnka nakonec úpĕnlivĕ poprosí slunce, aby ještĕ na chvíli zapadlo a mĕla tak na pletení více času). Macecha jí pak přikáže nakrmit drůbež, dát napít dobytku, nasekat dříví a poklidit dvůr. Příbĕh pokračuje u Ivana, který se vydává do lesů a kterému jeho matka dává poslední rady na cestu: aby byl opatrný, aby na ni nezapomnĕl, aby pomáhal slabším a starším ustupoval.
V lese zatím skupina loupežníků trhá lístky z kvĕtiny a přitom stále opakují: "Loupit, neloupit, sežrat, nesežrat, ..." Pak uslyší přicházet Ivana, tak jej přepadnou a vyhrknou na nĕj: "Jsi v pasti! A my tĕ teď oloupíme!" Zatímco se loupežníci perou o obsah jeho rance, on se zmocní jejich kyjů a začne je vyhazovat do vzduchu s tím, že na jejich pád zpĕt si mají počkat až do zimy. Pozdĕji potká Dĕdečka Hříbečka, který ho rozpustilým hlasem vyzve, aby ho chytil; a pokud se mu to podaří, tak že jej odmĕní. Za použití kouzel, mizení a opĕtovného zjevování Dĕdeček Hříbeček vyhraje. Protože ale Ivan přizná porážku, dá mu to, co mu slíbil - pevný luk a hbité střely. Když ale Ivan odmítne projevit vdĕk a reaguje slovy "Nerad se klaním hned, to potom bolí hřbet. Ať se ti medvĕd klaní až k zemi," Dĕdeček Hříbeček dodá, že medvĕd se mu skutečnĕ pokloní až k zemi, ale Ivanův hřbet se přitom ohne.
Pozdĕji se v lesích setká s Nastĕnkou, která má nakázáno, aby zalévala suchý pařez, dokud na nĕm nevyrostou kvĕty. Zaujatý její krásou se jí ihned zeptá, zda by si ho nechtĕla vzít za muže. A přitom se začne vychvalovat. Ona mu odpoví, že se k sobĕ nehodí, protože se neumí chvástat. On chce svá slova dokázat, a tak se pokusí svým lukem zastřelit medvĕdici, co má medvíďata. Nastĕnka mu v tom chce zabránit nasazením vĕdra na hlavu. Přihlížející Dĕdeček Hříbeček v ten samý moment promĕní Ivanovu hlavu v medvĕdí. Zdĕšený Ivan nařkne Nastĕnku z čarodĕjnictví a uteče pryč. Ona začne ronit slzy na suchý pařez, díky čemuž na nĕm začnou růst kvĕty.
Opĕt naráží na Dĕdečka Hříbečka, který mu vyčte jeho sebestřednou povahu a že nikdy nic neudĕlal obĕtavĕ pro druhé. Ivan nabyde dojmu, že pro svou záchranu musí udĕlat dobrý skutek. Začne tedy hned shánĕt lidi a chce se jich zeptat, co pro nĕ může udĕlat. Jeho medvĕdí hlava je však všechny jen vystraší - dávají se před ním na útĕk. Konečnĕ potká starou ženu nesoucí otep dříví. Nabídne se jí, že otep i ji samotnou odnese k ní domů na zádech, ačkoliv je to velmi daleko. Když tam dorazí, podĕkuje mu a nazve jej krasavcem. On vidí, že je stále medvĕd. Myslí si, že si z nĕj dĕlá legraci, ale pak se dozví, že je slepá. To je také důvod, proč před ním nezačala utíkat. Pozdĕji najde v lesích její hůl a zželí se mu jí. Jak bude bez hole chodit? Chce jí hůl přinést. Dĕdeček Hříbeček je touto jeho nezištnou obĕtavostí potĕšen a navrátí mu lidskou podobu. Hůl potom zmizí.
Mezitím se zlá macecha pokouší provdat svou vlastní dceru. Marfuša ale pokazí, co může a nápadník nakonec nevážnĕ pronese: "Nastĕnku chci za ženu, he he he ..." Za čas, když už je venku tuhá zima a sníh, přikáže manželovi, aby Nastĕnku zavezl do lesa a odložil ji tam. Zde se setká s Mrazíkem, který se jí ujme. Když je Ivan opĕt človĕkem, jde Nastĕnku hledat. Do cesty se mu připlete baba Jaga. Po přetahovačce "K lesu zády, ke mnĕ vchodem. K lesu vchodem, k Ivanovi zády." ji žádá, aby mu pomohla Nastĕnku najít. Baba Jaga to rozhodnĕ odmítne a po krátkém boji oživí kouzlem skupinu dřevĕných bytostí "dřevĕných bohatýrů", kteří jej mají zabít. Má být upečen zaživa, ale on babu Jagu napálí, protože neví, jak se na lopatĕ sedí, takže se v peci místo nĕj octne ona. Pustí ji ven, ale musí mu poradit, jak Nastĕnku najít. Mrazík ji bĕhem té doby veze na saních do svého obydlí. Pak se sám vydává na obchůzku do zasnĕžené krajiny, přičemž svou berlu Mrazilku si zapomene doma. Nastĕnka se jí nedopatřením dotkne a navždy umrzne. Tak ji nalézá Ivan a omlouvá se jí za své chování, čímž ji přivádí zpĕt k životu. Mrazík jim na jejich svatbu daruje velké vĕno.
Oba se vrátí do vesnice. Její nenasytná nevlastní sestra Marfuša uvidí jejich bohaté dary a chce to samé. Nechá se tedy rovnĕž odvézt do lesa. Mrazík je však zdĕšen jejím hulvátským chováním a pošle ji zpĕt na saních tažených prasaty s truhlou plnou vran, které uletí, jakmile je otevřena. Když Ivan s Nastĕnkou jedou k nĕmu domů, přepadnou je na popud baby Jagy loupežníci, se kterými se již dříve setkal. Ty však nakonec skolí kyje padající z oblohy, které Ivan kdysi vyslal na cestu vzhůru. Babĕ Jaze nasadí na hlavu její velký moždíř, ve kterém přiletĕla, a ta takto uteče pryč. Nakonec mají Ivan a Nastĕnka velkou bohatou svatbu.
Rusko 1964
7. dubna 2020 v 20:38 | dvě TeReziA...
Nebojsa
Výpravná pohádka na motivy slovenské lidové pohádky Pavola Dobšinského vypráví příbĕh, jak dřevorubec Ondra, kterému pro jeho odvážnou povahu říkají Nebojsa, jde do svĕta, aby se naučil bát.
Bylo jednou jedno království, kde každé ráno rozkvétaly krásné bílé růže a večer dostávaly barvu zapadajícího slunce. Jenže tam žila také princezna, která se odmítla provdat za zlého čarodĕje, a ten zemi zaklel. Daleko odtud žil nebojácný dřevorubec Ondra, kterého otec poslal do svĕta, aby se naučil bát. Jeho společníkem se stane zlodĕjíček Ferko, který je však nejen zbabĕlý, ale také líný a prolhaný. Společnĕ putují od vesnice k vesnici, a kde mohou, pomohou. Tu nĕco opraví, tam zase zbaví prokletí strašidelný mlýn. Ferko planými slovy, Ondra skutky. Od přemoženého čarodĕje se Ondra dozví o osudu království bílých růží a rozhodne se zachránit krásnou princeznu, jejíž podobu spatřil v zakletém mlýnĕ.
Československá filmová pohádka slovenského režiséra Júliuse Matuly z roku 1989.
7. dubna 2020 v 20:37 | dvě tereziA
Král sokolů
Naše oblíbená dobrodružná pohádka vypráví o přátelství, tajuplné přírodĕ a první romantické lásce.
Hradnímu pánu Baladarovi učaroval královský sokol, co hrdĕ létá v modrých výškách nad hřebeny divokých hor. Kdo toho sokola chytí a vycvičí, ten dostane zámek na Dunaji... Čtrnáctiletý Tomáš žije v lesích pod hradem mocného Baladora společnĕ se svým otcem, panským podkoním, dĕdečkem a sestřičkou Agátou. Poklidné dny končí tragickou nehodou a smrtí Tomášova otce. Proto musí jít prosit o práci na hrad, kde právĕ probíhají zásnuby Baladorovy dcery Forminy a mladého šlechtice Ostrika. Nechtĕnĕ se zaplete do intriky, kterou připravil zlý Iver svému odvĕkému rivalovi, sokolníku Vaganovi. Tomáš rozumí řeči zvířat a ptáků, zná nejedno tajemství přírody a Vaganovi pomůže, když musí z hradu prchnout, protože ho lstivý Iver pomluvil.
Výpravnou filmovou pohádku natočil v roce 2000 pan režisér Václav Vorlíček a scénář napsal Ondrej Šulaj.
7. dubna 2020 v 20:35 | dvě TeReziA...
Nejkrásnĕjší hádanka
Výpravná romantická pohádka podle předlohy Jana Drdy vypráví o jedné chytré princeznĕ, která má ráda hádanky, nakonec pochopí, kdo ji má opravdu rád a díky tomu rozluští i tu "nejkrásnĕjší hádanku".
Sympatický chasník Matĕj má dobré srdce, chytrosti na rozdávání a kromĕ hádanek má rád také Majdalenku, dceru sedláka, u kterého pracuje. Majdalenka jeho lásku opĕtuje, ale otec už pro ni vybral jiného ženicha, rychtářova syna Jakuba. Nic však není ztraceno, protože Matĕj zachránil bílého holoubka, a ten na oplátku přinesl kouzelnou jahodu, díky níž chasník i jeho milá rozumĕjí řeči ptáků. Když sedlák Matĕje vyhodí, vydá se mladík na zámek, kde se zrovna soutĕží v hádankách o ruku princezny Rozmarýnky. Kdo uhodne tři, dostane ji za ženu. Na rozdíl od ostatních se Matĕj nezalekne, když král vyhlásí dodatek, že kdo neuhodne, přijde o uši i nos. Její hádanku hravĕ uhodne, zatímco ona si s tou jeho poradit nedokáže a musí mu dát políbení. Stejnĕ to dopadne i druhý den. To se Matĕj seznámí s vojákem Ondrou, který princeznu tajnĕ miluje, a také s generálem, hofmistrem a dvorní dámou, kteří jsou chamtiví a neustále kují pikle. Donutí Matĕje ke slibu, že se vzdá princezny a rozdĕlí mezi nĕ odmĕnu, kterou mu král nabídne jako náhradu, ale chasník je převeze a ještĕ vytrestá. Rozhodne se vrátit k Majdalence, cestou ho však přepadnou loupežníci s náčelníkem Madlafousem a donutí ho, aby se k nim přidal. Pomůže jim uloupit zlato, loupežníci ho zradí a Matĕj skončí v žaláři. Hofmistr, generál a dvorní dáma už se tĕší na popravu. S pomocí Ondry odhalí všechny intriky, potrestá loupežníky, princeznĕ ukáže toho pravého ženicha a vyslouží si Majdalenku.
ČR 2008, pohádka pana režiséra Zdeňka Trošky
7. dubna 2020 v 20:33 | dvě TeReziA...
Micimutr
Naše oblíbená pohádka vypráví o jedné prapodivné paní, která žije v jednom starém pražském činžáku a o tom, že zázraky se dějí, ale nejprve je potřeba udělat první krok.
Nad královským hradem krouží stín velikého draka, princezna Karolína si s pláčem zkouší černé smuteční šaty a na nádvoří hoduje pár pozvaných princů. Při dobrém jídle probírají, co by se mělo podniknout. První princ navrhuje nabídnout drakovi místo princezny pár set poddaných, druhý zase soudí, že v království zanedbali prevenci a že by se to drakovi mělo rozmluvit, a třetí princ o tom pro změnu zase složil píseň. Ale postavit se drakovi se žádnému z nich nechce...
Filmovou pohádku natočil pan režisér Vít Karas podle scénáře Ireny Douskové.
7. dubna 2020 v 20:32 | dvě TeReziA...
Modrý pták
Pěkná humorná pohádka na motivy francouzské pohádky o lásce prince Šarmána a princezny Floriny, do jejichž osudu zasáhne víla a kouzelník.
Jak zábavné je pohrávat si s lidskými osudy a přelstít duchaplným hovorem a galantním žertováním jeden druhého! Tohle poznání svítí v krásných očích víly Soussio a jejího bratránka kouzelníka, když se opět po stu letech setkají. Musí se poohlédnout, jak se daří jejich lidským chráněncům, zoufale neohrabané a nepůvabné Tritonce a okouzlujícímu princi Šarmánovi. Snad by všechny pletichy, kterými se víla snaží pomoci své chráněnce, možná i vyšly. Ale osudová láska, která vzplane mezi Šarmánem a nevlastní Tritončinou sestrou, princeznou Florinou, překoná všechny nástrahy osudu i zlých a nepřejícných žen.
Filmovou pohádku natočila v roce 1993 paní režisérka Jana Semschová podle scénáře Tomáše Vonrovice.
7. dubna 2020 v 20:29 | dvě TeReziA...
Kočičí ples
Moc pěkná pohádka vypráví o tom, jak kočičí královna odmĕnila muzikanta Vaška.
Lakomá Kordula je macechou dobráckého muzikanta Vaška, který miluje hodnou Lidunku, ale nemůže se s ní oženit, protože Lidunka je moc chudé, i když laskavé a pracovité děvče. Kordula sice uznává, že je Vašek pracovitý a dobrý hoch, ale myslí si, že je moc přejícný a že by nebyl dobrý hospodář. V noci si pro Vaška chodí podivný kocourek, aby hrál na kočičím plese na klarinet. Kordula chce přijít věci na kloub a udělá, co se nedělá. Jenom dobré srdce Vaška může Kordulu zachránit.
Filmovou pohádku natočil v roce 1989 pan režisér Miloš Bobek a na scénáři spolupracoval Pavel Cmíral.
7. dubna 2020 v 20:28 | dvě TeReziA...
Král a zloděj
Pohádka vypráví o čertovských darech, které posloužily dobré věci.
Hrdinové této pohádky jsou naprosto rozdílní - jeden je bohatý panovník, druhý je chudý zahradník. Jmenuje se Lešek a má rád Jolanku. Jenže její otec mu ji nechce dát za ženu, pokud mu nepřinese prsten a pytel zlaťáků. A pak Lešek potká čerta, který mu nabídne kouzelnou čepici, s jejíž pomocí se stane neviditelným, a pírko, které mu otevře každou pokladnu. Je těžké odolat a nekrást. Ale jak říká čert, každý si sám může rozmyslet, jestli si cestu do pekla zvolí.
Filmovou pohádku natočila v roce 1991 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Květy Kuršové.
7. dubna 2020 v 20:26 | dvě TeReziA...
Meluzína
O tom, jak Vojtěch obstál v těžké zkoušce.
Vojtěch už má dávno léta na ženění, ale žádné děvče ze vsi se mu nelíbí. Učarovala mu sestra krále větru, kterou si přivedl do chalupy. Musel jí slíbit, že jednou v roce jí dá naprostou volnost a nebude se vyptávat, kde byla. Kdyby ale porušil slib, Meluzínku už nikdy nespatří. Vojta ale selže, Meluzínku tajně sleduje a uvidí, jak se loučí se svými druhy s podzimem. Protože porušil slib, dívka opravdu zmizí. Vojta se vydává svou ztracenou lásku hledat…
Filmovou pohádku natočila v roce 1980 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Evy Košlerové.
7. dubna 2020 v 20:23 | dvě TeReziA...
Nezbedná pohádka
Pohádka podle předlohy Josefa Lady vypráví o tom, jak princezna Máňa vysvobodila z pekla nevinného Honzu.
Luciper odnese omylem do pekla hodného mládence Honzu namísto hříšného sedláka. Vysvobodit ho může jen odvážné děvče. Úkolu se ujme rázná královská dcera, princezna Máňa. Peklo se jejím přičiněním obrátí doslova naruby! Kdyby čerti věděli, co je s touhle podivnou princeznou čeká, raději by Honzu z pekla hned vyvedli. Protože to neudělali, Máňa se v pekle objevila sama.
ČR, 1976 Scénář a režie Vlasta Janečková
7. dubna 2020 v 20:11 | dvě TeReziA...
Nesmrtelná teta
Česká filmová pohádka na motivy K. J. Erbena "Rozum a Štěstí" o království, ve kterém rozumu nebylo přáno. Štěstí pomine, rozum se ztratí! Jenom já, Závist, jsem věčná…
Rozum a Štěstí vedou spor. Hlavní hrdina, vesnický chasník Matěj, nemá z ničeho rozum, proto mu Rozum nadělí schopnosti nejmoudřejšího z králů. Potom se Matěj zamiluje do princezny Pavlínky, jejíž tatínek král přišel o rozum. Tak se stalo, že se jeho rádkyní stala zlá nepřejícná Závist.
ČR, 1993, Scénář a režie Zdeněk Zelenka
7. dubna 2020 v 20:06 | dvě TeReziA...
Mykolko - hop!
Pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o princezně Karolíně, lesním princi a skřítkovi.
Princezně Karolínce, které se nelíbilo, že ji v království drží jako v bavlnce a samotnou ji nepustí ani na krok. Nejvíce ji hlídala chůva, nakonec ale stejně neuhlídala. Jednou v noci Karolína ze zámku utekla do kouzelného lesa, kde na ni čekaly nelehké úkoly. Aby prošla všemi nástrahami, které na ni v lese čekaly, pomohl jí skřítek Mykolka
Filmovou pohádku natočil v roce 1984 pan režisér Miloš Bobek podle scénáře Kateřiny Krejčí.
7. dubna 2020 v 20:04 | dvě TeReziA...
Motanice
Oblíbená pohádka podle Jana Drdy vypráví o tom, jak chalupník Dařbuján léčil sedláka Pandrholu.
Dařbuján má dobré srdce, málo peněz a hodně dětí. Když se narodí to poslední, nikdo z bohatých sedláků, kupců a řezníků mu nechce jít za kmotra. Sedlák Pandrhola mu dokonce ani nezaplatí za poslední práci. A tak, když potká spravedlivého Smrťáka, s vděkem ho Dařbuján a jeho žena přijmou za kmotra. Dařbuján od něj dostane dar - umění léčit. Musí se ale držet Smrťákových pokynů: když bude stát v nohou postele, pacient se uzdraví, když v čele, všechno je marné…
Filmovou pohádku natočila v roce 1988 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Evy Košlerové.
7. dubna 2020 v 19:44 | dvě TeReziA...
Nejlepší přítel
Pohádka o lásce, štěstí a věrném kamarádství, jehož pouta nedokáží zpřetrhat ani mocnosti pekelné.
Čert Matěj musí za trest plnit chudému mládenci Ondrovi přání, dokud ten neřekne, že je úplně šťastný. Ale lze takového štěstí vůbec dosáhnout? Peklo má o tom své pochybnosti a zdá se, že oprávněně, však se také Matějovou bezradností ostatní čerti dobře baví. Po splnění běžných přání, kdy se Ondra konečně zahřeje, dobře se nají a oblékne, přichází vážnější komplikace. Ondra se totiž zamiluje do Rézinky, komtesky ze zámku a ke všemu i čert Matěj najde zalíbení v kuchařce Marjánce. Ale ani to není všechno. Do hry vstupuje proradný baron, kterého pozval hrabě Hubert na námluvy a vlastně i na zásnubní hostinu a tak je jasné, že z téhle pekelné směsice nemůže vzejít nic dobrého. Zvlášť když Ondra trochu neuváženě hraběti slíbí, že do příštího rána postaví pro Rézinku zbrusu nový honosný zámek. To je na čerta, jako je Matěj, úkol nadmíru těžký, ba nesplnitelný. Ale je to pohádka, a tak se nakonec vše v dobré obrátí. Jen musí nejdřív Ondra projít poznáním, kde je moudré svoje štěstí hledat a co pokazil, třeba ve vztahu s Matějem, napravit. Ocitne se přitom na chvilku i v samotném pekle, kde se setká dokonce i s Luciferem a s jeho pobočníkem Befeleem. Víc už ale nebudeme prozrazovat. Zbývá snad jen dodat, že nová pohádka České televize Nejlepší přítel v sobě nese poselství vpravdě vánoční. Totiž, že víra v přátelství a schopnost nezklamat sám sebe je silnější než úklady samotného pekla.
Filmovou pohádku natočil v roce 2017 pan režisér Karel Janák podle scénáře Lucie Konášové.
7. dubna 2020 v 18:26 | dvě TeReziA...
Království potoků
Velká výpravná pohádka o zkoušené lásce, záhadě medailonů, tajemné princezně a dvou čtverácích, kteří hodně pomohou i popletou.
Vládce Království potoků se ve zralém věku hodlá oženit. Rozhoduje se mezi dvěma panovnicemi sousedních království a jak to bývá, netuší v tu chvíli, že jeho volba nadlouho předznamená budoucí děj. Narodí se mu syn, který se později, už jako mladý muž, vydá na cestu za láskou. Nebyla by to ovšem pohádka, kdyby se o vše nemusel zasloužit a kdyby v tom všem, co prožije, nebylo nějaké osudové předurčení. Do děje podstatně zasahují patroni království Potok a Potůček, kteří doprovázejí prince, radí mu a pomáhají. Někdy ale také věci spíš komplikují. Krásná a osudová je královna, půvabná a v žádném případě ne hloupá je princezna Anna. A vtipným glosátorem a královým společníkem je šašek Rolnička.
Filmovou pohádku natočil pan režisér Pavel Jandourek a scénář napsal Roman Ludva.
www.ceskatelevize.cz/porady/1128632971-kralovstvi-potoku/40523310004/
7. dubna 2020 v 18:23 | dvě TeReziA...
Křesadlo
Pohádka podle předlohy H. Ch. Andersena o lásce princezny a rukavičkáře.
Král Hjalmar se v mládí zamiloval do krásné nestárnoucí čarodĕjky Gudrun. Ta byla ochotna si ho vzít i za cenu ztráty vĕčného mládí a nesmrtelnosti. Král ji však zradil a oženil se s jinou. A tak se čarodĕjka pomstí sudbou právĕ narozené princezny. Podle ní se princezna v den svých sedmnáctých narozenin provdá za rukavičkáře. Všichni rukavičkáři jsou ze zemĕ vyhnáni a toto řemeslo je v zemi přísnĕ zakázáno. Ale žádná nařízení proti sudbĕ nepomohou. Za pomoci kouzelného křesadla se princezna Astrid seznámí a zamiluje do neznámého mladíka, který jí daruje rukavičku.
Filmovou pohádku natočil v roce 2004 pan režisér Jaroslav Hanuš podle scénáře Anny Juráskové.
7. dubna 2020 v 18:21 | dvě TeReziA...
Když draka bolí hlava
Koprodukční pohádka o dracích a velké lásce.
Jednou, když se děti chystají přespat v jeskyni společně s dráčkem, objeví na zdi jeskyně starou mapu a Čmoudík, jehož jedna hlava mluví česky a druhá slovensky, začíná vyprávět napínavý příběh o vzniku království Draka, velké lásce princezny Adélky a prince Janka, o letité kletbě a strašlivém Drakovi, o zlém skřítkovi Blivajzovi, ale i o tajemství Pomněnkové louky, ztraceném dračím vejci a párku klokanů.
ČR/SR, 2018 Režie: D. Rapoš
7. dubna 2020 v 18:18 | dvě TeReziA...
Kouzelník Žito
Premiéra velké výpravné pohádky o chlapci, jehož touha napravovat lidskou špatnost byla silnĕjší než moc samotného pekla.
Možná by to byl pĕkný muzikál, ale z vánoční pohádky jsme ponĕkud zklamaní (Žito neuvĕřitelný, ale princezna je moc pĕkná), snad je to proto, že nemáme moc rádi muzikály.
Kořenářka Apolena nalezne v žitném lánu odložené novorozenĕ. Vezme ho k sobĕ a dá mu jméno Žito. Ten vyroste v mladíka s citem pro právo a čest, a proto - než by sloužil u krále jako výbĕrčí daní a zrazoval tak svou spravedlivou povahu - skončí v jeho stájích. Tam se seznámí s královou schovankou, princeznou Adélkou. Kromĕ princezny najde ale v Žitovi zalíbení také čertice Filištína, která se rozhodne získat jej stůj co stůj. Nabídne mu proto bohatství a moc, ovšem nic z toho by nenabyl poctivou cestou. Navíc, na vysnĕnou Adélku si začne myslet i králův správce Neklan.
Scénář a režie Zdenĕk Zelenka
7. dubna 2020 v 18:16 | dvě TeReziA...
Kočičí princezna
Komediální pohádka s téměř detektivní zápletkou, v níž starosti královské rodiny pomůže vyřešit obyčejná kočka domácí.
Král touží předat vládu svému synovi. Mladému princi se však žádná z nabízených princezen nezamlouvá, protože miluje jinou, obyčejnou venkovskou dívku Aničku. Do věci se vloží královna a jedná jen a jen v zájmu svého syna. Situace se jí však poněkud vymkne z rukou. Ze snahy oženit prince vznikne řada peripetií, záhad i humorných situací…
Filmovou pohádku natočil v roce 2005 pan režisér Roman Meluzín podle scénáře Václavy Ledvinkové.
7. dubna 2020 v 18:15 | dvě TeReziA
Kouzelný měšec
Pohádka vypráví o tom, jak se čarodějnice rozhodla uloupit královský kouzelný měšec, z něhož se sype tolik zlata, kolik panovník potřebuje.
Po sedmadvacetiletém zimním spánku se probudí čarodějnice Bludimíra a rozhodne se uloupit králi kouzelný měšec, z něhož se sype tolik zlata, kolik panovník potřebuje. Zálusk na něj má i princ Velemír z Dolního království. Přijíždí požádat krále o ruku jeho dcery, princezny Blanky. S pomocí Ohnivce, který zabrání Meluzíně, aby prozradila králi chystanou loupež, se Bludimíře podaří měšec uloupit dřív, než ho získá Velemír. Po návratu však zjistí, že k němu potřebuje ještě králův kouzelný prsten. Promění se v krasavici a jede zpátky na zámek, odkud právě odjíždí Velemír, který ztratil zájem o princeznu, když zjistil, že měšec zmizel. Král slíbí ruku princezny tomu, kdo ho najde. Začnou po něm pátrat nejen zlodějíčci Chytrouš a Bystrouš v šatech, které ukradli Velemírovi, ale také princ Petr z Horního království, který se naopak převlékne za kominíka. Při pronásledování Ohnivce se dostane do komnat princezny. Mladý kominík se jí zalíbí. Přestože osvobodí Meluzínu a dozví se od ní, kde hledat měšec, zdaleka nemá vyhráno. Nejprve se ocitne ve vězení, a pak ho Bludimíra promění v kusu ledu. Naštěstí je tu všemocná láska, která dokáže zlomit každé kouzlo.
Filmovou pohádku natočil v roce 1996 pan režisér Václav Vorlíček. ČR-Německo 1996
7. dubna 2020 v 18:14 | dvě TeReziA...
Libeňský čaroděj
Pohádka o knihvazačském mistrovi.
Na náměstíčko ve staré pražské čtvrti Libeň přicházejí potulní komedianti, aby místnímu obyvatelstvu nabídli své představení. Zahrají příběh o knihaři Johánkovi a jeho milé Markétce. Johánek má Markétku rád a chce si ji vzít za ženu, ale teprve až bude mistrem. Za městem u rybníka žijí strašidla hastrman a čert. Markétka umí dobře vařit a strašidlům se sbíhají sliny. Tak se rozhodnou Johánka obalamutit. Slíbí mu, že ho naučí vázat krásné knihy, když je dobře pohostí. Místo toho ale Markétku unesou. Jak to dopadne a kdo vlastně je ten libeňský čaroděj?
Filmovou pohádku natočil v roce 1988 pan režisér Miloš Bobek a scénář napsal Zdeněk Zábranský.
7. dubna 2020 v 18:13 | dvě TeReziA...
Labakan
Pohádka o potrestané pýše, odehrávající se v exotickém Orientu.
Krejčovský tovaryš Labakan ukradne svému mistrovi Mustafovi knížecí oblek. V tomto přestrojení se setká s princem Omarem, který se vrací do vlasti, kde ho nikdo nezná. Labakan mu ukradne rodinnou dýku a její pomocí se sám prohlásí za syna sultánova. O Omarovi tvrdí, že je pomatený krejčovský tovaryš. Sultánka ale neuzná Labakana za svého syna. Podrobí mladíky zkoušce, mají ušít plášť. Labakan léčku neprohlédne a ušije dokonalý plášť, zatímco Omar nedovede látku ani rozstříhat. Sultán žádá o radu Adolzaidu v Kamenném lese. Ta mu dá dvě skříňky, které mají dokázat totožnost jeho syna. V Omarově skříňce je koruna, u Labakana je to jehla a nit. Labakana pronásleduje rozlícený lid. V tu chvíli se Labakan probudí - šlo jen o těžký sen.
Český film (1956). Scénář a režie V. Krška
7. dubna 2020 v 18:08 | dvě TeReziA...
Lojzička je číslo
Veselá pohádka vypráví o jedné odvážné princeznĕ a strašném vodníku Bonifácovi.
Lojzička je svérázná princezna z Enykytánie, která se víc zajímá o tĕlocvik a svého papouška Ferdu než o princeznovské povinnosti. A aby toho trápení pro její rodiče nebylo málo, ještĕ si ji vybere za nevĕstu vodník Bonifác a hrozí zničením celého království. Lojzička se ale nedá, uteče ke komediantům a stane se slavnou provazochodkyní. Jenže uniknout osudu se jí přesto nepodaří - nakonec se musí vypořádat jak s vodníkem, tak s rolí budoucí královny. Naštĕstí při tom objeví pravou lásku, získá dobré přátele a také přijde na to, že všechno se človĕk musí naučit a že všude je chleba o dvou kůrkách.
Filmovou pohádku natočil v roce 2006 pan režisér Jaroslav Hanuš podle scénáře Anny Juráskové.
7. dubna 2020 v 18:05 | dvě TeReziA...
Láska rohatá
Pohádka s čerty, láskou nebeskou, očima z ryzího zlata a hlavnĕ s náručí plnou humoru.
V jedné zapadlé a také už řádnĕ rozpadlé brdské hospodĕ, kde odpradávna sídlili čerti, se usadí dva vykutálení podvodníci, Berta a Vitouš. Spolu s nimi tu tráví čas i čert snad té nejnižší kategorie, čertovský učeň a kuchaříček a hlavnĕ outsider Záprtek. Když hospodu navštíví pekelná inspekce, Berta s Vitoušem se vydávají za čerty. Ovšem čerti to nejsou, a tak váženou pekelnou institucí důraznĕ požadovaný úpis ani nemají, ani ho nedokážou sehnat. Pošlou pro nĕj tedy nešťastného Záprtka. Smůla je, že také Záprtek nevyniká žádnou z pekelných dovedností a s úkolem si neumí poradit.
Právĕ v tom čase v Jílovém jistá velice bohatá milostpaní, která miluje zlato nade vše, a proto zamĕstnává dokonce svého osobního zlatníka, zatouží po zlatých očích. Ty ovšem zlatnický mistr vyrobit nedokáže, pro oči ze zlata musí jít služebná Anička. Tak trochu za trest, protože jí milostpaní neprávem podezřívá z krádeže. Aničce nic jiného nezbývá, a tak jde. Kde ale se dají najít oči ze zlata, to nikdo neví. Snad jedinĕ v pekle by mohli nĕco tušit... Zoufalá Anička se ocitá před pekelnou branou. Naštĕstí se tu setkává se stejnĕ zoufalým a nešťastným čertem Záprtkem. Jak už to v životĕ bývá, když se dva, kterým osud zatím nepřál, potkají, nejspíš v sobĕ najdou zalíbení. A stejné je to i s Aničkou a Záprtkem.
Filmovou pohádku natočil pan režisér Hynek Bočan podle scénáře Karla Žaluda.
7. dubna 2020 v 18:04 | dvě TeReziA...
Kryštof a Kristina
Pohádka o statečné princezně, která si svého prince vybojovala.
Ztracený v lesích, obehnaný kamennou zdí je zámek, kde žije princ Kryštof se svou nevlastní matkou. Zámek, kam nesmí vstoupit žádná žena… Královna se kouzly nejprve zbavila svého manžela a nyní bedlivě střeží, aby její trůn neohrozil sňatek jejího nevlastního syna. Pak by totiž přišla o korunu i o svou krásu a moc, jak jí předpovědělo její kouzelné oko. Láska však hory přenáší…
Filmovou pohádku natočila v roce 1993 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Anny Juráskové.
7. dubna 2020 v 18:02 | dvě TeReziA
Láska na vlásku
Pĕkná klasická pohádka na motivy příbĕhu Marka Twaina Princ a chuďas vypráví o velké zámĕnĕ, kde touha po životĕ druhých vede k nečekaným zápletkám i k novým láskám.
Prince Matĕje na hradĕ neustále hlídají. Chtĕl by zakusit trochu svobody. Jít kam chce, kam ho oči povedou, poznat svĕt a dobrodružství. Princ se cítí jako vĕzeň a ze všeho nejvíc by chtĕl poznat život mimo královský dvůr. Otec ho navíc kvůli hrozící vojnĕ s Turky nutí do ženĕní. Má se zasnoubit s princeznou Beatrix z neapolského království, kterou ale princ nemiluje. O poznání dál žije Tomáš, mladý chudý kovář, který by chtĕl být rytířem a poznat jiný život než jeho otec. Jeho rodiče by ho chtĕli oženit s Hanou, chudou pracovitou dívkou ze sousedství. Tomáš uteče a dostane se na hrad. Setká se s princem a princ toho využije, protože tulák Tomáš je princi Matĕjovi tak podobný, jakoby mu z oka vypadl. Vymĕní si navzájem oblečení a domluví se, že se na jeden den zamĕní. Druhý den ráno však prince, vydávajícího se za tuláka, neprávem obviní z krádeže a pošlou do vĕzení. Tomáš naopak musí zůstat na hradĕ, i když se snaží přesvĕdčit krále, že není pravým princem. Nikdo mu však nevĕří. Oba se musí naučit nést odpovĕdnost za svoje činy. Tomáš se naučí chovat jako král a získá si lásku krásné princezny Beatrix. Princ Matĕj zachrání Hanu před vlky, ale sám je zranĕný a žije namísto Tomáše v jeho rodinĕ. Poznává, jak má Hana tĕžký život se zlou macechou a snaží se jí pomoci.
Slovensko, 2014
7. dubna 2020 v 17:58 | dvě TeReziA
Korunní princ
Naše oblíbená, velice vtipná, pohádka o dvou princích, jedné princeznĕ a čarovném nápoji zapomnĕní.
Kdesi v Zapovĕzeném lese žije zlý čarodĕj Kruciatus. Ten se před sto lety pokusil zničit království, kterému dnes vládne král Alexadr, jenž má dva syny. Následníka trůnu Jana a jeho mladšího bratra, prince Karla. Karel se však nechce s rolí druhorozeného v pořadí za žádnou cenu smířit. S pomocí svého sluhy Pakosty se na hradĕ vloupá do uzavřené komnaty. Získá kouzelné rekvizity, které tu po zlém čarodĕji zůstaly. Hodlá svého bratra zničit. Princ Jan vypije kouzelný lektvar, který mu jeho povedený bratr naservíruje. Ten mu vmžiku vymaže pamĕť. Jan se poté bezhlavĕ vydá na cestu do zapovĕzeného lesa, ve kterém každý, kdo tam kdy vkročil, beze stopy zmizel. Od toho okamžiku se začíná odvíjet řetĕzec dramatických, ale především často komplikovaných situací. Jan poznává čarodĕje Kruciata, setkává se ale také s dĕdečkem Zahradníčkem, kterému se ho zželí a dá mu kouzelnou vĕtvičku. Jan pak podstoupí souboj s rozlíceným drakem, osvobodí princeznu, do které se zamiluje, a ona do nĕj, jenže znovu a znovu vše beznadĕjnĕ zapomíná. Jeho bratr Karel si zatím mne ruce a chystá se převzít vládu po svém otci. A pochopitelnĕ se hodlá také oženit. S kým jiným než s princeznou, kterou Jan osvobodil...
Filmovou pohádku natočil v roce 2015 pan režisér Karel Janák podle scénáře Petra Hudského.
7. dubna 2020 v 17:57 | dvě TeReziA...
Koloběžka první
Pohádka podle Jana Wericha vypráví o tom, jak si chytrá Zdenička poradila s hádankami mladého krále a získala jeho srdce.
Obyčejná dívka dostane za úkol ke králi přijet - nepřijet, oblečená - neoblečená a přinést dar - nedar. tak před více než třiceti lety. Chytrá Zdenička nejenže vynalezne koloběžku, ale pro svůj důvtip se nakonec stane královnou Koloběžkou první.
Filmovou pohádku natočil v roce 1984 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Heleny Sýkorové. Pěkné melodické písničky autorské dvojice Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák.
7. dubna 2020 v 17:55 | dvě TeReziA...
Královny kouzelného lesa
Pohádka o lesních kmotrech, dceři lesního strážce a o mocném křišťálu.
Když na svých cestách potkáte strom starý tak, že si pamatuje i věci, které lidé dávno zapomněli, zastavte se a poslouchejte. Třeba uslyšíte pohádkový příběh o královnách kouzelného lesa, příběh z časů, kdy čáry ještě vládly krajinou. Jak jinak by mohla krásná lesní vládkyně Elberet navštěvovat krále lidí Arangela? Jak jinak by mohl myší panovník Gór ve své touze po kouzelném křišťálu ničit ohněm stromy? Ty stromy, které jsou příbytkem lesních kmotrů - Poddubáka, Kaštaňáka, Jasmíňáka, Borováka, stromy Kouzelného lesa, kde jeden lidský rok je vteřinou a věky jen pouhou chvílí. Toho Kouzelného lesa, kde žije i Dívka, dcera strážce hranice, co patří tak trochu lesním kmotrům, kteří ji vychovali, a tak trochu světu lidí, kde se narodila…
Filmovou pohádku natočila v roce 1998 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Miroslava Doubravy.
7. dubna 2020 v 17:54 | dvě TeReziA...
Letní pohádka
Romantická pohádka vypráví o jednom mladém králi Vítkovi a krásné Doubravce.
Mladému králi Vítkovi zemřeli rodiče, důvěřivý král nechává všechnu starost o království na sobeckém komořím Eduardovi. Zlotřilý rádce se však snaží uchopit moc do svých rukou. Jen díky lásce k dívce Doubravce se Vítek vrací opět do života a začíná spravedlivě kralovat.
Filmovou pohádku natočila v roce 1984 paní režisérka Věra Jordánová podle scénáře Petra Svárovského a Jany Procházkové.
7. dubna 2020 v 17:53 | dvě TeReziA
Lotrando a Zubejda
Česká filmová pohádka s písničkami Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře na motivy pohádek Karla Čapka. Spojení dvou pohádek vypráví o tom, jak příliš slušný lupič Lotrando až v daleké Solimánii uzdravil tamní "nemocnou" princeznu, neokouzlil ji jen jeho svěží pohled na svět, ale i chleba s tvarohem.
Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando, si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejneobyčejnějšího kupčíka. Ještěže potká drvoštěpa Drnce, který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem Drncem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před lékařským jménem slabiku "Dr.". Jedině takový muž prý - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga - by mohl vyléčit jejich stonavou princeznu Zubejdu, nad níž se sultánovi Solimánovi bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu vyvolenou ženu. V sultánově paláci je naštěstí také hodná krajanka La Mad, která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a to třetí souvisí přímo s mladým Lotrandem…
Filmovou pohádku natočil v roce 1996 pan režisér Karel Smyczek podle scénáře Zdeňka Svěráka.
7. dubna 2020 v 17:49 | dvě TeReziA...
Klaním se, měsíci
Pohádka na čínské motivy. Měsíc je znamenitý vypravěč a na své pouti hvězdnou oblohou dohlédne do nejtajnějších zákoutí lidských duší kdekoliv na světě.
Matka měla dva dospělé syny a byla by ráda, kdyby se dobře oženili. Jenže chlapci na ženění nijak nespěchali. A tak se starostlivá matka pomodlila k duchům a zjevil se jí Stříbrovous. Slíbil jí pro syny nevěsty, Růžovou pannu a Nefritový květ, krásné dívky, které jsou vězněny na Oblačné hoře. Když je synové v kouzelném zrcátku uviděli, okamžitě se zamilovali. Vydali se tedy na nebezpečnou cestu, na které je čekalo mnoho nástrah…
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1989 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Anny Juráskové.
7. dubna 2020 v 17:48 | dvě TeReziA...
Lolinka a kníráč
Veselá pohádka o princezně na vdávání, roztomilé kouzelnici a jejím povedeném pomocníkovi.
Princezna Lolinka je hezounká jako obrázek, a přece se jí ženiši obloukem vyhýbají. Však také mají proč - princezna je rozmazlená, ufňukaná a každou chvilku omdlévá. Když už to vypadá, že pan král a písař Jakub budou muset princezničce donekonečna vyprávět vymyšlené příběhy o nápadnících, kterým se Lolinka sice tuze líbí, ale vzít si ji z nejrůznějších vážných důvodů nemohou, objeví se na scéně roztomilá kouzelnice Otylka a její vydařený pomocník, vydávající se za prince Romula. Jenomže tihle dva se stále nějak nemohou shodnout, jak si rozdělí královskou odměnu. Domlouvají se naštěstí tak dlouho, až Lolinka zmoudří a usoudí, že Romulus by pro ni nebyl ten pravý ženich. Žádné obavy, ten nejlepší se v pravou chvíli najde…
Filmovou pohádku natočil v roce 1998 pan režisér Dušan Klein podle scénáře Jarmily Turnovské.
7. dubna 2020 v 17:46 | dvě TeReziA...
Kmotři z blat
Původní česká pohádka vypráví, co se stane, když se do malebných jižních Čech přistĕhuje zlý Bouřňák.
Do malebných jižních Čech se přistĕhuje Bouřňák a chce tu se svými pomocníky zničit všechno živé. Jak se podaří přírodu před tímhle nebezpečím uchránit a jak se z Bouřňákových pomocníků stanou obyčejní a pracovití obyvatelé blat?
Filmovou pohádku natočila v roce 1983 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Zdeňka Zábranského.
7. dubna 2020 v 17:45 | dvě TeReziA...
Královský slib
Výpravná romantická pohádka z dávných časů, kdy královské slovo bylo zákonem a daný slib životním závazkem.
Princ se má oženit s dcerou krále sousední zemĕ, kterému dal jeho otec slib, že se jejich rody jednou spojí. Dávný slib musí být naplnĕn!
Do ženĕní se však princi chce pramálo. Spíše ho zajímají okolní lesy, ptáci a především volnost. Své chování nezmĕní ani ve chvíli, kdy přijede krásná princezna, která záhy pochopí, že se k sobĕ s princem vůbec nehodí. Oba se proto chtĕjí královskému slibu vzepřít.
Ovdovĕlý král je neústupný a prosbĕ o zrušení sňatku nemíní vyhovĕt. Navíc jej opouští jej i rádce Bohdan, jenž se vrací na svou tvrz. Čím dál bezradnĕjší král usiluje o jeho návrat, nebo alespoň o příchod jeho syna. Bohdan ovšem žádného syna nemá, má jen dceru Dinu, která přichází v přestrojení a jednoho dne s princem ze zámku uteče. V panošovi princ neomylnĕ pozná půvabnou dívku Dinu a chce si ji vzít. Král je brzy najde v lese, ale stále trvá na svém. Princezna, která se mezitím pohybovala stále častĕji po královĕ boku, je stejnĕ moudrá jako krásná a přichází s překvapivým řešením. Královský slib bude naplnĕn a ti, co se milují, se budou moci vzít.
Filmovou pohádku natočil v roce 2001 pan režisér Kryštof Hanzlík podle scénáře Františka Pavlíčka.
7. dubna 2020 v 17:44 | dvě TeReziA...
Kde bydlí štĕstí
Romantická pohádka vypráví o tom, koho a proč se drží štĕstí.
Pohádka vypráví o chudé ševcovské dcerce Marjánce. Ta si svou krásou, milou povahou a pracovitostí získala srdce zámeckého pána. Jenže závistivá zlatníkova žena Filoména a její dcera Karlička jí lásku ani ženicha nepřály...
Filmovou pohádku natočil v roce 1987 pan režisér Miloš Bobek podle scénáře Magdaleny Dietlové.
7. dubna 2020 v 17:40 | dvě TeReziA...
Komu straší ve vĕži
Úsmĕvná hudební pohádka vypráví o jedné kuchtičce Majolence, zamilované do prince Aleše.
Kastelánská rodina Králových má své identické protĕjšky v rodinĕ krále Řehoře, jenž vládl na hradĕ Perchtínĕ před 300 lety. Tuto skutečnost odhalí ve staré kronice dĕda Král. Nikdo mu ale nevĕří až do chvíle, kdy se začnou dít na hradĕ, kde právĕ probíhá právĕ rekonstrukce, podivné vĕci. Po třistaletém spánku se probudí čarodĕjnice Perchta a kuchtička Majolenka, obĕ zamilované do Aleše...
Filmovou pohádku natočil v roce 1988 pan režisér Pavel Brabec podle scénáře Pavla Šruta. Hudbu složil Vladimír Merta.
7. dubna 2020 v 17:39 | dvě TeReziA
Koho ofoukne větříček
Humorná pohádka vypráví o jedné natolik křehké princeznĕ, které malý vĕtříček odfoukne jejího vysnĕného křehoučkého ženicha.
Princezna Klárinka je tak rozmazlená, že si s ní ani pan král už neví rady. Proto král na radu chůvy chce princeznu provdat. Princezna Klárinka si ale usmyslela, že se provdá jen za takového ženicha, který bude stejnĕ jemný a křehký jako je ona. Chůva pozve svého synovce Otíka, aby si zahrál prince. Otík se princeznĕ natolik zalíbí, že když jí vĕtříček jejího vysnĕného křehoučkého prince odfoukne, vydá se ho vysvobodit. Přijde za Králem Vĕtru a žádá, aby jí prince vydal. Ale ten jí ho dát nechce. Princezna musí u Krále Vĕtru zůstat, aby svého prince vysvobodila. Stará se tam o ni čarodĕjnice Pacovská, z rodiny od královské chůvy. Celá rodina tam hraje divadlo pro princeznu. Ale princezna není vůbec hloupá. Brzy všechno prokoukne a skutečného Otíka si odvede s sebou na zámek.
Filmovou pohádku natočila v roce 1990 Svatava Simonová podle scénáře Jarmily Turnovské.
7. dubna 2020 v 17:38 | dvě TeReziA
Loupežnická pohádka
Pohádka podle originálního pohádkového příbĕhu Karla Čapka vypráví o slavném loupežníku Lotrandovi, který chtĕl mít ze svého syna vzdĕlaného pána.
Strašlivý loupežník Lotrando udĕlal jednu velkou zásadní chybu, že poslal svého jediného syna na studie. Vzdĕlaný a útlocitný chlapec nedokázal splnit otcovu poslední vůli a po otci převzít loupežnickou živnost. Pokoušel se sice z poslušnosti najít své místo mezi tlupou lupičů, ale jejich práce mu moc nešla. Jednoho dne se rozhodl, že zajde za svým bývalým profesorem pro radu. Ten mu nejen poradil, ale dal mu doporučení a Lotrando dostal práci výběrčího mýtného. Z Lotranda se sice nestal strašlivý loupežník, co bĕhá po strašidelném lese s puškou, ale začal pracovat jako státní úředník a vybíral peníze od pocestných.
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1980 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Jarmily Turnovské.
7. dubna 2020 v 17:32 | dvě tereziA
Kouzelná tetička Valentýna
Veselá pohádka s písničkami vypráví o kouzlech tety Valentýny a zamotaném pátrání po zmizelém baronovi.
Paní Valentýna z knížecího rodu Rybenských omylem začarovala svého snoubence barona Lumíra Mokřenského do podoby osla a nemá potuchy, jak kouzlo zvrátit. Nechá všechny, aby si mysleli, že jí snoubenec před svatbou utekl a že osla chová jako domácího mazlíčka. Kníže Lev, Valentýnin bratr, zuří, protože chtěl, aby se spojily Mokřenské a Rybenské rybníčky v jeden veliký chovný rybník. Nabídne tedy ruku své dcery Adélky baronovu bratru Rudolfovi. Adélka je však zamilovaná do cizince Eduarda a on její city opětuje. Baron Rudolf hledá svého bratra, všude slídí, Eduard se s Adélkou rozchází a tetička Valentýna má co dělat, aby vše dala do pořádku.
Filmovou pohádku natočila v roce 2008 paní režisérka Zuzana Zemanová-Hojdová podle scénáře Jarmily Turnovské.
7. dubna 2020 v 17:30 | dvě tereziA
Králi, já mám nápad
Veselá pohádka o lenivém králi, chytrém kováři a odvážné princeznĕ.
Král je pohodlný a nechce se mu vládnout. Nejradĕji by pořád jen spal nebo jedl. Vyhlásí tedy soutĕž pro vynálezce. Chce, aby vymysleli nĕco, co mu ulehčí panování. Za odmĕnu dostane vítĕz princeznu Hedviku za ženu. Princezna je nešťastná a chodí si stĕžovat k mladému kováři. Vynálezci defilují před králem a princeznou s nesmyslnými nápady a vše vyvrcholí, když jeden z nich vymyslí hodiny, které prodlouží den o dalších 24 hodin...
Filmovou pohádku natočila v roce 1984 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Miloše Kratochvíla.
7. dubna 2020 v 17:27 | dvě TeReziA
Kouzelnice
Pohádka vypráví o síle lásky, dobru a zlu, a o bylinkářce Móně, která na kouzla nevěří, ale pro ostatní lidi je tou nějvětší kouzelnicí.
Hluboko v lesích je ukrytá stará věž a v ní přebývá již osmnáct let princ. Jako malé dítě měl zemřít kvůli zlé královně Grozelis. Tajemství věže zná pouze víla Dafné a jenom díky její péči vyrostl z malého prince následník trůnu. Princ miluje vílu Dafné a později si ji splete s Johankou, která bydlí u kouzelnice Móny v lese. Johanka se do prince zamiluje. Ale královna Grozelis brzy zjistí, že je princ naživu a lstí ho usmrtí. Zamilovaná Johanka chce prince vysvobodit, ale je princ skutečně zamilovaný do Johanky?
Filmovou pohádku natočila paní režisérka Svatava Simonová v roce 1997 podle scénáře Petra Janiše.
7. dubna 2020 v 17:17 | dvě TeReziA
Jabloňová panna
Pohádka "Jabloňová panna" vznikla na motivy klasické české pohádky Karla Jaromíra Erbena o Jabloňové pannĕ.
Od dĕtství poslouchá mladý kníže - i se svou sestrou Bĕlou - od chůvy vyprávĕní o Jabloňové pannĕ. Slyší slova staré balady o tom, že hluboký les skrývá rozvaliny tvrze, kde kdysi přebýval šlechtic se synem a dcerou. Žili tam šťastnĕ až do chvíle než si otec přivedl novou ženu, čarodĕjnici, která vše zničila. Dĕti zaklela do podoby jablíček na usychající jabloni. Jen čistá láska a jen o svátku všech svatých může nešťastné sourozence vysvobodit a vrátit jim lidskou podobu. Kníže už jako dospĕlý muž při nekonečných toulkách lesem, hledá svůj sen.
Filmovou pohádku "Jabloňová panna" natočil režisér Milan Cieslar v roce 2000.
—————
