3. dubna 2020 v 20:39 | dvě TeReziA
Pohádka "Princezna Lada" vznikla na motivy klasické české pohádky Boženy Nĕmcové o neohrožené princeznĕ se zlatou hvĕzdou na čele.
Princezna Lada je sice černobílá, ale je krásná, i když nemá svoji typickou zlatou hvĕzdičku na čele. Také ona se musí vypořádat s nechtĕným ženichem. Tady se dotĕrný, starý a zlý král jmenuje Bořitel III. Princezna Lada si nejprve přeje tři krásné šaty. Když jí král Bořitel přání splní, princezna Lada utíká se souhlasem svých rodičů z domova. V sousedním království si najde službu v královské kuchyni. Princezna Lada si schová krásné šaty u studánky. Princ si hledá nevĕstu, pořádá ples a Lada si oblékne své krásné šaty. Princ se do Lady zamiluje a Lada si na prince také myslí, ale chce ho vyzkoušet. Princ chřadne a v kuchyni chystají jídlo pro prince. Silná polévka prince jistĕ uzdraví...
Černobílou filmovou pohádku natočila Vĕra Jordánová podle scénáře Jaroslava Soukupa v roce 1969.
3. dubna 2020 v 13:34 | dvě TeReziA
Daleko, hluboko a vysoko
Veselá pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o jednom statečném Matějovi, který musel projít celý svět, aby našel své štěstí.
Matěj koupil své milé Rózince to největší srdce z perníku u perníkáře na návsi, ale Rózince se perníkové srdce nelíbilo a poslala Matěje do Obří Lhoty. "Kdybys mě měl doopravdy rád, tak by sis podrážky uchodil, a šel bys až na kraj světa, a třeba až do Obří Lhoty. A nepřinesl bys mi první srdce z první návsi od prvního usmoleného perníkáře. A jestli se tohle srdce zdá někomu veliké, tak mu ho odnes, ale mě už nechoď na oči, leda s perníkem z Obří Lhoty." Matěj se vypraví do světa a po cestě potká Janičku, která spadla z hrušky. "To si mi pěkný krajánek, jdeš světem, jakoby tě někdo postrkoval. Jdeš světem ne pro radost, ale jako kdybys musel. Tebe někdo začaroval? Nejsi ty nakonec nějaký princ?" - "Jsem jen Matěj z Matějova" Janička žije s babičkou v chaloupce. Babička peče vdolky zrovínka takové jako pekla Matějova maminka. Matějovi se u babičky moc líbí, ale musí Rózince pro perník. "Pamatuj si, v perníkovém srdci láska nebydlí. A až tu svou Obří Lhotu najdeš, nezapomeň, že je tam všechno daleko, hluboko a vysoko." - "Bude mi smutno, i po Janičce." - " Jen běž, sám všechno poznáš." Matěj jde dál do světa a potká Fricka, kterému všechno poví a hlavně mu poví všechno o Rózince, rychtářově dceři. Matěj dojde do až Obříkova a dožaduje se svého srdce, ale právě zasedá rada na tajném sezení obecní rady. Chtějí zavřít Matěje do šatlavy. "Když je nouze nejvyšší, Fricek tě vždy vyslyší." Fricek obere Matěje o všechny peníze, když mu prodá kouzelnou píšťalku. "Když na ni smutně zapískáš, veselou chásku přivoláš." Matěj si v duchu přeje, aby mu přivolala Janičku, kterou v lese posléze potká. "Máš vlastní hlavu a srdce, až přijdeš na to, jak je použít, potom se vrať." Matěj míří k Rózince a zastaví se v hospodě, kde Fricek hraje karty o peníze. Matěj chce Fricka potrestat, ale ten mu dá kouzelné brýle. "Nasadíš si je na nos, a v tu ránu budeš v Obří Lhotě." S brýlemi na nose vidí Matěj věci daleko, vysoko a hluboko. "Už jsem na to přišel, Janičko!" Fricek nabízí svatbu Rózince, která by s ním i utekla, ale ten se jen strachuje, aby dostal její věno. Matěj Fricka vyplatí a Rózinku uklidní, že se jí Fricek brzy vrátí...
Černobílou filmovou pohádku plnou pěkných písniček natočili v roce 1977 v brněnském televizním studiu podle scénáře P. Šruta režisér M. Peloušek.
2. dubna 2020 v 22:06 | dvě TeReziA
Jak se Kudla přepočítal
Úsměvná pohádka Hany Štěpánské vypráví o tom, jak nad lakotou, zlobou a hloupostí zvítězí chytrost a čestnost.
Lakotní, zlí a hloupí - takoví jsou hospodáři Kudla s Kudlovou. Za svůj podvod, kdy ukradnou sousedovi Bártovi tři zlaťáky, jsou náležitě potrestáni. Kromě ukradeného spánku přijdou i o veškeré své jmění, které sami rozdají. A to díky chytrosti služebné Terinky a jejího milého Martina, který jim podá "zázračný lék". Kudla s Kudlovou po něm totiž nedokáží rozpoznat sen od skutečnosti.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1974 v brněnském studiu Rudolf Tesáček. Scénář H. Štěpánská
Jak se Mette chtěla stát královnou
2. dubna 2020 v 21:56 | dvě TeReziA
Jak se Mette chtěla stát královnou
Roztomilá pohádka s písničkami z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o jedné prostořeké dívce a kouzelném prahu.
Starý král je unavený, chce předat vládu synovi, a tak ho nutí vydat se do světa hledat nevěstu. Princovi se do ženění moc nechce. Kde je záruka, že princezna, kterou si vybere, nebude zlá a panovačná? Nakonec ale poslechne. Netuší, že jeho otec s pomocí kouzelného prahu zajistí, aby se oženil opravdu s tou pravou…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1968 režisérka V. Janečková podle scénáře J. Turnovské. V roce 1985 totiž autorka a televize vytvořily "remake" této pohádky pod názvem Princezny nejsou vždycky na vdávání, jen ten, kdo všechno na princezny vyzvonil, byl tentokrát zvoneček.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/132283-jak-se-mette-chtela-stat-kralovnou/26835003547/
2. dubna 2020 v 21:50 | dvě TeReziA
O ševci Matějovi
Televizní pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky o jednom ševci, který dokázal napravit i rozmarnou princeznu Radku.
Princezna se chce vdát. Přeje si, aby ženich nebyl žádná třasořitka, musí být bez bázně a hany, a tak nařídí všem mužům v okolí vstoupit do armády. Jenom Švec Matěj před verbířem uteče. V lese potká vílu a jiné bytosti a ušije jim zdarma botičky. Ty se mu odmění kouzelnými fousy. Když vlásek vloží do boty komukoliv, ten musí okamžitě k němu doběhnout…
Pohádku natočil v roce 1973 podle scénáře M. Zinnerové režisér P. Kraus.
2. dubna 2020 v 21:38 | dvě TeReziA
Princ Chocholouš
Pohádka z cyklu Pohádky pro pamětníky o kráse tváře a kráse duše.
Princezna Veronika je krásná, ale říká se o ní, že se neumí chovat ve vznešené společnosti. Pravá podstata věci je ale jinde. Veronika je prostě upřímná a říká bez obalu, co si myslí. S výchovou dcery se ale tatínek král nehodlá trápit, Veroniku se prostě rozhodne provdat. U příležitosti jejích osmnáctých narozenin se koná ples a ona si má vybrat ženicha. Kdo je ale ten poněkud legrační Tomáš, který princeznu zaujme, a bude jeho vzhled na překážku lásce, která se mezi mladými lidmi začíná rodit?
Černobílou televizní pohádku z roku 1974 natočila renomovaná režisérka V. Jordánová. Scénář F. Pavlíček.
2. dubna 2020 v 21:28 | dvě TeReziA
Žabí muzikál
Pohádkový muzikál z cyklu Pohádky pro pamětníky vyprávío nafoukané princezně, která neměla ráda žáby.
Bylo jednou jedno království, v němž žila rozmazlená a namyšlená princezna. Neměla ráda žáby a jinou podobnou havěť, a tak se jí moc nelíbilo, když na ni najednou začaly odevšad skákat. V místním rybníce totiž žil vodník, kterému se pokazil vodní stroj na lekníny. Místo krásných kytek vyráběl skřehotavé žáby. Vodníkovi se ovšem princeznino chování vůbec nelíbilo a za trest ji zbavil řeči. Vysvobození se může dočkat jen tehdy, když políbí žábu. Do děje tedy vstoupil princ a mladý potápěč, aby dali všechno do pořádku. Políbí princezna žábu? A kdo si nakonec vyslouží polepšenou princeznu za ženu?
Hudební pohádka z roku 1969 s hezkými písničkami z pera A. Michajlova a P. Kopty. Režie V. Jordánová. Scénář V. Poštulka.
2. dubna 2020 v 21:20 | dvě TeReziA
Malá mořská víla
Televizní zpracování stejnojmenné pohádky Hanse Christiana Andersena z cyklu Pohádka pro pamětníky. O tragické lásce mořské bytosti k pozemskému princi…
V den svých patnáctých narozenin, kdy mořské víly smí poprvé vyplout nad hladinu moře, zachrání malá mořská víla život krásnému princi. Zamiluje se do něho natolik, že je pro svou lásku ochotna obětovat cokoliv - i svou nesmrtelnost či hlas. Nezalekne se ani bolesti a za pomoci mořské čarodějnice se promění v lidskou bytost. Na břehu moře se pak setká se svým princem…
Dramatizaci pohádky H. Ch. Andersena převedl na televizní obrazovku podle scénáře Š. Haničincové v roce 1966 režisér J. Valášek. Scénář J. Valášek a Š. Haničincová. Výraznou složkou této adaptace je tanec, kde se představili členové Studia Balet Praha (později jen Balet Praha, dnes Pražský komorní balet) pod vedením choreografa Pavla Šmoka.
2. dubna 2020 v 18:26 | dvě TeReziA
Král Honza
Pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky o chytré princezně a ještě chytřejším Honzovi.
Jedna z variant pohádek o tom, jak se hloupý, ale vlastně chytrý Honza ničeho nebojí a pustí se do hádání se samotnou princeznou. Když hádanky uhodne, dostane princeznu za ženu. Když ne, přijde o hlavu. Náš Honza je opravdu chytrý a dostane nakonec princeznu i království.
Černobílou filmovou pohádku z cyklu Bylo, nebylo natočila v roce 1975 podle scénáře Drahoslava Makovičky režisérka Eva Hallerová.
2. dubna 2020 v 18:14 | dvě TeReziA
Kalifův prsten
Orientální pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky, ve které lazebník a barvíř hledají v cizím městě uplatnění.
Přátelé Abú Sir a Abú Kír - lazebník a barvíř hledají v cizím městě uplatnění. Barvíř se prosadí díky tomu, že umí barvit látky se vzorem a zbohatne, přitom zradí lazebníka. Ten se ale záhy uchytí jako stavitel lázní a stane se Kalífovým přítelem…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1970 režisér L. Ráža. Scénář M. Pavlík.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1063986300-kalifuv-prsten/27053112777/
2. dubna 2020 v 16:50 | dvě TeReziA
Pohádka z Větrného lesa
Moc pěkná pohádka o kouzelné podušce.
"Schovej se Maryčko, zvědavá dívčičko, pročpak si utekla, proč jsi neposlechla?" - "Ale strýčku, pořád jsem schovaná jako přikovaná, tys mi zase uletěl, nechtěla jsem být pořád sama, utekla jsem za lidmi." - "Měj strpení, ještě nepřišel čas, napřed se musím něco dozvědět. Ještě tu zůstaň, Maryčko, ještě tu počkej maličko. Musím mezi lidi, vítr více vidí."
Dívka Maryčka žije sama ve větrném lese, jejím strýcem je vládce větrů Větroš, který nenechá bez trestu žádnou nepravost. Do lesa zabloudí pocestný Lokýtek, chlapík všemi mastmi mazaný, který slyšel o ukrytém pokladu. Z lesa ho vyžene sám pán lesa Větroš, daruje mu zlaťák a varuje ho, aby už více do lesa nevkročil. Lokýtek vypadá jako směšný človíček, ale má srdce z kamene. Dalšími návštěvníky lesa jsou Kuba a Cilka, kteří v lese sbírají dřevo. Strýček Větroš, chce Maryčce dokázat, že Cilka a Kuba nejsou dobří lidé a peníze je jistě změní. V první zkoušce obstáli, ale Větroš je chce ještě jednou vyzkoušet. V lese se stále pohybuje vandrovník Lokýtek, který si nedá pokoj s ukrytým pokladem ve starém dubu, kde má svůj pokojíček Maryčka. Kuba a Cilka slouží u Grobiána v hospodě. Lokýtek si hraje na pána a kamaráda hospodského, proto nic nedělá a jen vymýšlí, jak by se obohatil. Ráno zjistí, že poduška, kterou má Cilka s Kubou je kouzelná. Cilka a Kuba chtějí vrátit podušku dědečkovi, který si do ní zlaťáky ukryl, a oni mu je poztráceli. Maryčka přijde do hospody za Cilkou a Kubou, kteří jsou jí sympatičtí a má je ráda. Ti ji schovají před zlou Grobiánkou, aby se Maryčka mohla prospat. Nakonec se v hospodě objeví i strýček Větroš, aby zlo po zásluze potrestal...
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1976 pan režisér P. Rímský. Scénář V. Fux.
2. dubna 2020 v 14:51 | dvě TeReziA
Uloupený princ
Najde mocný kalif ztraceného následníka trůnu Hasana? Pohádka z tisíce a jedné noci.
V čase, jenž dávno uplynul, a ve věku, který pominul, vyprávěla Šahrazád příběhy tisíce a jedné noci. Uložila do nich dobrodružství, lásku i nebezpečí. Vůni jasmínu i barvy svítání. Naslouchal jim tenkrát nejen mocný král, poslouchal je i vítr a ten je do všech koutů světa rozléval…
Sultán poprosil mocného kalifa o pomoc. Před 18 lety ctižádostivý vezír unesl z letního sultánova sídla maličkého následníka trůnu. Vladař je už starý, nemocný, rychle mu ubývá sil, a tak by chtěl předat vládu svému nástupci. Kalif přislíbí pomoc v hledání následníka trůnu, i když tuší, že věc to nebude vůbec jednoduchá… Vše se ale v dobré obrátí ve chvíli, když kalif chytne krále zlodějů a jeho pomocníka… Ten Hasana, netuše, že jde o následníka trůnu, koupil před mnoha lety od neznámého muže a dal mu jméno Ali. Vyučil ho loupežnickému řemeslu, ale nebyl to dobrý žák. Většinou to, co ukradl, zase vrátil…
Pohádku pro pamětníky natočil v roce 1971 P. Kraus. Scénář M. Kovařík.
2. dubna 2020 v 14:08 | dvě TeReziA
Ivanka a Marijka
Pohádka pro pamětníky na bulharské lidové motivy vypráví o jedné půvabné Marijce, která žila u zlé macechy a pyšné Ivanky…
Bylo, nebylo. Na jednom mořském pobřeží žila půvabná a hodná Marijka, která sloužila u zlé macechy. Ta ji jen ustrkovala a podstrojovala své vlastní dceři Ivance. Marijka už nikoho neměla, jen chlapce, rybáře, který ji měl rád…
Černobílou filmovou pohádku z cyklu Bylo, Nebylo natočila v roce 1976 paní režisérka L. Koutná podle scénáře H. Sýkorové.
1. dubna 2020 v 22:29 | dvě TeReziA
Kleofášek
Veselá pohádka z cyklu Pohádky pro pamětníky z cyklu Bylo, nebylo vypráví o dědečkovi, babičce a hodném čertíku Kleofáškovi.
V jedné chaloupce jako z cukru bydlel dědeček se stařenkou. Snad proto, že jim osud nedopřál děťátko, hodná stařenka hartusí, zlobí dědečka, až ten vysloví přání: aby ji čert vzal! V cukuletu se objeví čert, tedy spíše čírtě, které stařenku nejenom že neunese, ale ještě se při tom uhodí. V chaloupce se vše změní, hádky přestanou, vždyť se starouškové konečně mají o koho starat…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1974 režisér T. Kulík podle scénáře K. Krejčí.
1. dubna 2020 v 22:22 | dvě TeReziA
O statečném Petrovi
Nikdy nás nic nerozdělí… Pohádka pro pamětníky podle povídky Vítězslava Kocourka, která je plná půvabných písniček.
Princ se spřátelil se synem ševce, Petrem (P. Kostka). Tráví spolu hodně času a Petr učí prince střílet, jezdí spolu na koni. Přísahají si věrné přátelství, které je stvrzeno darem od prince - věnuje Petrovi prsten po své nebožce matce. Králův rádce na Petra nasazuje, varuje krále, aby synovi zakázal přátelit se s chudým chlapcem, který z něj vylákal drahý prsten, a radí mu, aby Petra z království vypověděl, protože má na prince špatný vliv. Král to udělá. Princ utíká z rodného zámku hledat Petra. Za bouřlivé noci najde útočiště na tajemném hradě, kde čaroděj vězní půvabnou princeznu…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1969 podle povídky V. Kocourka a scénáře J. Turnovské V. Jordánová.
1. dubna 2020 v 22:15 | dvě TeReziA
Alladinova kouzelná lampa
Pohádka z tisíce a jedné noci z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o tom, jak chudý chlapec ke štěstí přišel.
Chudého chlapce Alladina vyhledá na bazaru neznámý cizinec, který se mu představí jako jeho strýc. Zavede ho do daleké země, kde se před nimi zjeví podivuhodná hora. Cizinec přikáže Alladinovi, že musí projít třemi komnatami plnými stříbra, zlata a drahého kamení, ale ničeho se nesmí dotknout, smí jen v poslední komnatě sebrat starou lampu a přinést mu ji. Na ochranu mu dává kouzelný prsten. Chlapec poslechne, ale neodolá a vezme si krásný diamant…
Pohádku z tisíce a jedné noci natočila v roce 1971 režisérka V. Jordánová.
1. dubna 2020 v 22:06 | dvě TeReziA
Nejsem chmýrko na bodláku
Veselá pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o jednom mládenci, který se neuměl bát, a tak se vypravil do světa, aby se to naučil.
Chasník Franta se při svých toulkách zastaví v blízkém mlýně, kde straší. Mlynářova rodinka se dokonce kvůli strašidlům stěhuje pryč. To je pro nebojácného Frantu doslova výzva. Navíc se zakouká do Verunky, dcerky mlynáře. Uloží se tedy ve mlýně na noc, a protože on si ze strašidel nic nedělá, dá se s nimi dokonce do řeči. Dozví se od nich, že jsou to bývalí majitelé, kteří za života šidili lidi a musí strašit, dokud je nevysvobodí nebojácný chasník. Což o to, pokud jde o strašidla, je Franta ten pravý, ale když jde o Verunku, to už tak odvážný není…
Pohádku natočila v roce 1970 režisérka L. Koutná podle scénáře J. Z. Nováka.
1. dubna 2020 v 22:01 | dvě TeReziA
Létající kufr
Pohádka o jednom neobvyklém dědictví…
Kupcův syn zdědil po svém otci létající kufr. Vydá se na něm do turecké země, aby získal za manželku sultánovu dceru. Říká o sobě, že je turecký pánbůh. Od sultána dostane úkol, aby napsal pohádku. Zjistí, že ji napsat neumí a navíc rozbije svůj létající kufr. A tak se rozloučí se svým přáním mít za ženu sultánovu dceru…
V roce 1968 natočila režisérka Věra Jordánová sedm malých pohádek, inspirací byly ty světoznámé od H. Ch. Andersena.
1. dubna 2020 v 21:51 | dvě TeReziA
Konec draka Kusodrápa
Veselá pohádka z cyklu Pohádky pro pamětníky vypráví o Honzově slavném vítězství.
Byl jeden purkmistr a ten bránil lásce své dcery Kristýnky k chudému Honzovi. Jenže pak se objevil drak, který ji chtěl k obědu. A tak musel Honza zasáhnout, aby získal milovanou Kristýnku za ženu. Tak jednoduše to ale v téhle pohádce přece jen nešlo. Nejdřív totiž Honza dostal velmi originální nápad…
Černobílá filmová pohádky vznikla v roce 1971 a podle scénáře M. Švandrlíka ji natočil režisér P. Kraus. Hudbu složil F. Havlík.
1. dubna 2020 v 21:38 | dvě TeReziA
Ebenový kůň
Pohádka inspirovaná arabským vyprávěním ze sbírky Tisíc a jedna noc o lásce šlechetného prince a krásné Fatimy.
Jakýsi kupec (M. Willig) jednou nabídl sultánovi podivuhodnou hračku - létajícího koně z ebenového dřeva. Sultán pověřil svého syna, prince Ahmeda, aby koně vyzkoušel. Ten se vznesl a zalétl až do podivuhodné zahrady. Našel tam krásnou dívku, princeznu Fatimu, do které se hned zamiloval. Unesl ji domů, ale tím dobrodružství teprve začalo…
ČR, Pohádka pro pamětníky z roku 1971. Scénář a režie V. Jordánová.
Jak si Honza postavil vzducholoď
1. dubna 2020 v 21:29 | dvě TeReziA
Jak si Honza postavil vzducholoď
V království "zlaté kliky" vypráví dědeček pohádku malé princezně o tom, jak vznikl jeho název.
Tři bratři se postupně vydali do světa. Každý z nich potkal kouzelného dědečka, ale jen Honza se s ním rozdělil o jídlo. A tak za odměnu dostal zlatou kliku…
Pohádku natočila v roce 1966 V. Jordánová.
Jak se stal Matěj Cvrček doktorem
1. dubna 2020 v 21:25 | dvě TeReziA
Jak se stal Matěj Cvrček doktorem
Pohádka z cyklu Pohádky pro pamětníky vypráví o tom, kterak se vlastní chytrostí stal sluha pánem.
Matěj slouží u doktora a moc se mu líbí, jakou má jeho pán vážnost. Zatouží také dosáhnout takového postavení. Když se dozví, že král vypsal odměnu tomu, kdo najde jeho ztracený prsten, převlékne se za učence a vypraví se na zámek. Mezi ostatními ho ale popadne strach. Nechá se zavřít sám do místnosti a slíbí, že záhadné zmizení prstenu odhalí. Náhoda i bystrý rozum mu pak k tomu opravdu dopomůžou. A jakže se mu to podařilo?
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1966 paní režisérka V. Jordánová podle scénáře B. Šimkové.
1. dubna 2020 v 21:16 | dvě TeReziA
Jak se Honza učil bát
… a vysloužil si princeznu za ženu.
Honza je šikovný mládenec a navíc silák, který se ničeho nebojí. Přesto si ve své vesničce nedokáže najít kamarády, i děvčatům je jenom pro smích. Proto se raději vypraví na zkušenou do světa. Nevyleká ho hastrman, přemůže i strach z čertů na zámku a vysvobodí krásnou princeznu, kterou dostane za ženu…
Pohádka pro pamětníky jsme vybrali jednu černobílou, kterou natočila v roce 1974 režisérka V. Janečková podle scénáře L. Fürbachera.
31. března 2020 v 21:50 | dvě TeReziA
Obr z Černé skály
Islandská pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o chudém rybáři a jeho třech dcerách.
Rybář s dcerou si v severské pustině na chvíli chtějí odpočinout. Najednou se ozve hlas a zlý obr požádá otce, aby mu dal za ženu svou dcerku. Marně se otec brání, že jeho dcera miluje slunce a ve skalách je věčná tma. Obr mu ale poručí, aby šel rychle domů, ani se neohlédl, jinak ho rozdrtí kámen. Rybářova ustrašená dcera se ocitá v obrově skalní sluji. Bojí se netvora, a když uvidí skřeta, jeho sluhu Ketita, dokonce omdlí. Obr se rozhodne, že tohle děvče nechce, a pošle ji k trpaslíkům, aby jim dělala služku. A požádá o druhou rybářovu dceru…
Černobílou filmovou pohádku natořila v roce 1969 paní režisérka Věra Jordánová.
31. března 2020 v 21:40 | dvě TeReziA
O princezně ve věži
Pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o princezně, která se zakoukala do nepravého ženicha…
Král chce provdat svou jedinou dcerku, princeznu Blanku, za mladého prince Hynka, se kterým rád hraje šachy. Princezna se ale zakoukala do kovářovic synka Ondřeje a prince si vzít nechce. Král ji tedy zavře do věže a první, kdo ji najde, dostane princeznu za ženu…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1970 režisér P. Kraus podle scénáře J. Z. Nováka.
31. března 2020 v 21:05 | dvě TeReziA
Modrý koberec
Pohádka pro pamětníky z cyklu Bylo Nebylo vypráví o tom, jak si mladý carevič hledal nevěstu. Gruzínskou pohádku na lidové motivy vypráví Š. Haničincová.
Car se rozhodl předat vládu svému synovi, který měl zasednout na jeho místo. Musel si ale nejdříve najít nevěstu a oženit se. Žádná se mu ale na plese nelíbila, a proto se rozhodl vybrat si svou ženu sám. Car souhlasil, a tak se carevič vydal na cesty, kde potkal půvabnou Suliku, prostou dívku, do které se hned zamiloval. Ta souhlasila se sňatkem, ale s podmínkou, že se carevič nejprve naučí nějakému řemeslu…
Natočil ji v roce 1972 podle scénáře M. Žantovského režisér J. Vondráček.
31. března 2020 v 20:50 | dvě TeReziA
O doktorovi Vševědovi
Pohádku podle bratří Grimmů vypráví J. Švorcová. Vladimír Menšík jako sedlák Rak alias doktor Vševěd, který řeší případ ztráty peněz na královském zámku…
Sedlák Rak se vrátil z města, kde byl prodat dříví doktorovi. Líčí své ženě, jak vznešeně to v doktorově domácnosti vypadá i to, že se mu svěřil s tím, jak rád by se stal také doktorem. Ten mu poradil, že není nic jednoduššího - stačí si jen dát na dveře ceduli s nápisem DOKTOR VŠEVĚD, a tak i sedlák Rak učiní…
Černobílou filmovou pohádku z cyklu Německé pohádky a Pohádky pro pamětníky podle bratří Grimmů natočil podle scénáře I. Povejšilové v roce 1973 režisér L. Ráža.
31. března 2020 v 20:30 | dvě TeReziA
Dvě Cecilky
Pohádka na lidové krkonošské motivy z cyklu Pohádka pro pamětníky plná půvabných písniček. Jedna je zlomyslná a jen křičí, druhá je pracovitá a milá. Však on jim Krakonoš zamíchá osudy.
Žily byly v tom kraji dvě Cecilky - jedna byla královská dcera, rozmazlená a svéhlavá, druhá, dcerka z obyčejné tkalcovské chalupy, pracovitá, veselá a milá. A jakpak se stalo, že se ta zlá napravila? Měl v tom prsty Krakonoš: jednoho dne dívky zaměnil. A co se dělo pak, na to už se podívejte v dnešní veselé pohádce.
Černobílou filmovou pohádku v roce 1969 podle scénáře A. Juráskové natočila významná režisérka dětských filmů a pohádek Věra Jordánová.
31. března 2020 v 20:24 | dvě TeReziA
Král lenochů
Pohádka o ponocném, kterého přešla chuť k práci.
Mates býval dobrý ponocný. Pak ho ale přešla chuť k práci a dal se na lenošení. Jen jeho starostlivá žena Barka na něho nedá dopustit a je přesvědčená, že Mates trpí neznámou chorobou. Až zpráva, že se v sousedním městě usadil učenec, který hledá nejlínějšího mezi lenochy, naruší chod domácnosti. Mates je přesvědčen, že titul krále lenochů musí patřit jemu. Tak začíná pohádka o veliké lenosti a podivných uchazečích o prvenství v této nehezké vlastnosti. V soutěži o krále lenochů však nastane nečekaný zvrat…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1989 pan režisér V. Štursa. Scénář D. Přidalová.
31. března 2020 v 20:19 | dvě TeReziA
O Honzovi a princezně Félince
Veselá podkrkonošská pohádka z cyklu Pohádky pro pamětníky s písničkami.
Honza se rozloučí s maminkou a bratry a vypraví se do světa. A protože má pro strach uděláno, porazí i loupežníky a získá vzácné kamínky. V královském zámku pak dostane službu v kovárně. A jak to bude s místní princeznou? To už vám neprozradíme, na to se podívejte v dnešní pohádce…
Černobílou pohádku natočila v roce 1968 režisérka V. Janečková. Scénář A. Jurásková.
31. března 2020 v 20:12 | dvě TeReziA
Mrtvý princ
Ve dne spí ve věži, v noci ožívá. Jen princezna ho může zachránit.
Mladý zamilovaný pár - Honza a Mirka - najde v bouři útočiště na zámku, kde jim místní kastelán Ondřej vypráví příběh, který se tu kdysi udál. Příběh prince, jehož život byl zakletý v náhrdelníku, ukrytém v útrobách ryby, příběh plný dramatického napětí, úkladů a osudových předpovědí…
Černobílou filmovou pohádku z cyklu Pohádka pro pamětníky natočila v roce 1971 režisérka V. Janečková. Scénář J. Valášek a H. Slavíčková.
Jak Anče s komtesou k modrému z nebe přišly
31. března 2020 v 20:03 | dvě TeReziA
Jak Anče s komtesou k modrému z nebe přišly
Veselá krkonošská pohádka z cyklu Pohádky pro pamětníky vypráví o tom, jak v nebi omylem vyměnili dary pro chudou komtesu a hubatou služku.
Musíme se ale za ní vydat přes hory a doly, až do Krkonoš, kde žije komtesa Aneta (H. Maciuchová). Nežije si zrovna v blahobytu. Naopak, chudá je a stále neprovdaná. Napsat si svatému Petrovi o "modré z nebe" vypadalo jako velká troufalost. Ale komtesa z dlouhé chvíle neví, co by si vymyslela, a tak dá na nesmělého písaře Janka (J. Kepka), který ji miluje, a pošle do nebeské kanceláře psaníčko s přáním o ty nejpřepychovější šaty. Pozadu nezůstane ani hubatá služka Anče (R. Merunková), kterou zase miluje neméně nesmělý listonoš (L. Potměšil), a napíše si o pořádné koště…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1972 režisér J. Henke. Scénář podle námětu M. Kubátové napsala B. Šimková.
31. března 2020 v 18:21 | dvě TeReziA
Hádankář Vojta
Pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o tom, jak si princezna Hrdopyška vybrala toho pravého ženicha.
Mladý hrabě se zamiluje do krásné princezny Hrdopyšky a rád by si ji vzal za ženu. Jenže ona si vezme za muže toho, kdo uhodne všechny její hádanky! Hrabě ale nemá dost odvahy, a tak, když se potká s hádankářem Vojtou, který je mu tuze podobný, rozhodne se pro malou lest - vyšle Vojtu na zámek v přestrojení za sebe! Když ale Vojta hravě všechny hádanky uhodne, začne na něj hrabě žárlit. A Vojtova Marjánka jakbysmet…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1969 paní režisérka V. Jordánová. Scénář J. Soukup.
O třech ztracených princeznách
31. března 2020 v 18:13 | dvě TeReziA
O třech ztracených princeznách
Pohádka pro pamětníky z cyklu Norské pohádky. Královští manželé marně toužili po dítěti. Jednoho dne se králi zjevila stařenka a předpověděla, že se jim narodí tři dcery, které ale do patnácti let nesmí vyjít ze zámku…
Krále s královnou trápí, že nemají děti. Pak se jim ale narodily hned tři princezny. Jenže byly zakleté, do patnácti let nesměly opustit komnaty paláce. Jednoho dne už to nevydržely a vyběhly do zahrady. Strhla se bouře a princezny zmizely. Král dal rozhlásit, že dá půl říše a ruku princezny tomu, kdo je najde. Našel se jeden chudý vojáček, který se rozhodl princezny za každou cenu najít…
ČR, černobílá pohádka z roku 1969
Scénář a režie V. Jordánová
Co dělá táta, je vždycky správné
31. března 2020 v 18:05 | dvě TeReziA
Co dělá táta, je vždycky správné
Pohádka o chalupníkovi, který se vsadí s bohatým sedlákem o pytel zlaťáků…
Táta chalupník jde na trh prodat kozu. Cestou ale vymění kozu za selátko, sele za husu, husu za slepici a slepici za pytel jablek. Bohatý sedlák se mu vysmívá, jak ho doma žena přivítá zle. Ale chalupník se s ním vsadí o pytel dukátů, že bude žena ráda…
V roce 1968 natočila režisérka Věra Jordánová sedm malých pohádek, inspirací byly ty světoznámé od H. Ch. Andersena.
31. března 2020 v 17:59 | dvě TeReziA
Krkonošské hromování
Pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o jedné Anince, která by ráda stále jen lenošila…
I růžička má svůj trn, už dávno sluníčko svítí, všichni jsou v jenom kole, ale Aninka se jen tak povaluje a spí. Marně se ji máma snaží přimět k nějaké práci. Ani jejímu mládenci Toníkovi se nedaří přesvědčit ji, že nemůže stále jen ležet v peřinách. Je před bouřkou, všichni spěchají, aby měli seno co nejrychleji pod střechou, jen Aninka leží pod stromem…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1971 paní režisérka L. Koutná. Scénář S. Kinzl.
31. března 2020 v 17:51 | dvě TeReziA
Když se čerti rojili
Tři veselé pohádky v cyklu Pohádka pro pamětníky podle J. Š. Kubína, které vyprávěl čertí učitel Marbuel v čertovské škole.
"Jak si tu naši mládež vychováme, takové bude peklo."
V první vzal čert do pekla tři sestry Mařku, Káču a Aničku. Anička byla ale dívka chytrá a šikovná, která dokázala sebe i sestry zachránit a ještě domů přinést pár zlaťáků…
Druhá bude o čertu Žahanovi. Švec Holínka měl půvabnou dcerku na vdávání. Ženich Tonek ale požadoval věno, které neměli. Otec se už nemohl dívat na soužící se dceru a vypravil se na cesty. Náhoda tomu chtěla, že na poli uviděl čerta, který spal a měl u sebe kabelu plnou tolarů. Neodolal a peníze si chtěl odnést, aby se jeho dcera Amálka mohla vdát. Jenže vše pozorovali schovaní čerti…
A ta třetí vypráví o vysloužilém husarovi, který se přihlásí, že ohlídá neposednou princeznu, jež každou noc protancuje několikery střevíce. Jenže princezna mu uteče až do samotného pekla…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1966 pan režisér Ludvík Ráža, Scénář J. Cirkl.
31. března 2020 v 16:06 | dvě TeReziA
Král, kejklíř a hvězdář
Pohádka pro pamětníky vypráví o jednom princi, který se chce zmocnit kouzelného meče a přemoci sousedního krále.
Hvězdář, ucházející se o ruku dcery krále Jana, princeznu Korunku, sestrojí královskou loutku. Panovník to však pokládá za urážku majestátu. Ovšem jen do chvíle, kdy zlý princ ze sousedního království zastřelí namísto krále právě tuto loutku. Pak už hvězdáři a princezně Korunce nic nestojí ve společné cestě za štěstím…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1971 L. Ráža podle scénáře K. Šiktance.
Klíčová dírka pro zvědavou princeznu
31. března 2020 v 16:00 | dvě TeReziA
Klíčová dírka pro zvědavou princeznu
Pohádka z cyklu Pohádky pro pamětníky vypráví o jedné princezně, která pustila na svobodu zlého kouzelníka.
Pro dnešní pravidelný čas jsme vybrali jednu vhodnou zvláště pro malé zlobivé holčičky. Vypráví se v ní o tom, co se stane, když je taková holčička poněkud rozpustilá a zvědavá. Tak jako princezna Vendulka. Zajímá se o jedny zavřené dveře, ale tatínek král ani chůva jí nechtějí prozradit, co se za nimi skrývá. Ve snu si princeznička představuje, jak se za ty dveře, které tolik lákají její zvědavost, přece jen podívá…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1970 paní režisérka L. Koutná podle scénáře S. Ochové.
30. března 2020 v 22:10 | dvě TeReziA
Jak princezny spaly na hrášku
Veselá pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o tom, jak si princ vybere tu pravou nevěstu.
Nerozhodný princ, tři krásné dívky a kulatý hrášek. Příběh si pohrává s klasickou pohádkou z pera pana H. Ch. Andersena tak trochu nezvykle. Princezny, které mají prokázat svůj původ s pomocí hrášku, jsou, zdá se, tři. Že si nakonec vybere princ tu bez modré krve a že se jeho učitel stane králem ve vedlejším království a jenom pravá princezna zůstane na ocet, to už nikoho nepřekvapí…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1971 režisérka V. Jordánová podle scénáře K. Kuršové.
30. března 2020 v 21:53 | dvě TeReziA
O čiperné Markétě
Chytré děvče si poradí v každé situaci. Pohádka z cyklu Německé pohádky podle bratří Grimmů.
Pohádka pro pamětníky vznikla podle předlohy bratří Grimmů. Vypráví o jedné dívce, která si dovedla poradit s lapálií, kterou ani sama nezpůsobila. Jednou si pán pozval k večeři hosta a služka Markétka se sluhou Kubou dostali za úkol postarat se o řádné pohoštění. Jenže to by nesměl být Kuba mlsný - tu upije vína, tu ochutná pečená kuřátka, zkrátka nakonec z večeře nezbylo nic. A co teď? Chytrá Markétka si však s touhle zapeklitou situací věděla rady. Jistě se pobavíte, jak to pěkně vyřešila!
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1973 pan režisér L. Ráža.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1064347246-nemecke-pohadky/274531314790001-o-ciperne-markete/
O hradu Zásadce a turecké vojně
30. března 2020 v 21:46 | dvě TeReziA
O hradu Zásadce a turecké vojně
Pohádka o mladém zemanském synkovi, jenž byl do vojny naverbován…
Pohádka pro pamětníky vypráví o mladém zemanském synkovi Jiřím, který byl naverbován na vojnu s Turky. Těšil se, že si vyslouží nějaké to zlato a vyznamenání. Ve válce jednou vítězil sultán, jednou kníže, a Jiří nakonec uvízl v zajetí tureckého sultána. V sultánově paláci uviděl krásnou sultánovu dceru Mardžánu a hned se do ní zamiloval. Když sultán znovu odtáhl do války, Jiří se sultánovou dcerou uprchl domů, do Čech. Tam se vzali. Jenže rozzuřený sultán to nechtěl nechat jen tak a vypravil se za nimi…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1970 paní režisérka V. Jordánová podle scénáře B. Šimkové.
30. března 2020 v 21:40 | dvě TeReziA
Dary skřítků
Kdo chce víc, nemá nic. Pohádka z cyklu "Německé pohádky" podle bratří Grimmů.
Krejčí a zlatník spolu vandrují světem a jednou přenocují v lese. Krejčík na dobrou noc hraje na svou flétničku. Oba užasnou, když náhle uvidí rej skřítků, kteří je k sobě zvou. Zlatník se těší, že z toho něco "kápne", protože lesní skřítci bývají bohatí. Ale skřítci jim oholí hlavy dohola a dají každému pytel uhlí. Ráno ale užasnou. Zase mají vlasy a v pytlích jsou zlaťáky. Krejčí se s tím darem spokojí, chce pokračovat v cestě do města, ale lakotný zlatník se rozhodne, že v lese přečká ještě jednu noc…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1973 pan režisér L. Ráža podle scénáře I. Povejšilové.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1064347246-nemecke-pohadky/274531314790006-dary-skritku/
30. března 2020 v 21:28 | dvě TeReziA
O chrabré Kordule
Helena Růžičková jako bodrá kovářova dcera ve veselé pohádce pro pamětníky od M. Švandrlíka.
Prince odmítá jedna princezna za druhou a král se už zlobí. Poslední princezna Niněra si dala podmínku. Vysvobodí-li princ z moci loupežníků děda Vševěda, stane se jeho nevěstou. Princ je ale křehký strašpytlík a takovou odvahu rozhodně nemá. Na vysvobození děda Vševěda si tedy král najme silačku Kordulu, která se vypraví za loupežníky. Když ji uvidí, dají se nejprve do smíchu. Brzy se ale smát přestanou…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1972 paní režisérka L. Koutná.
30. března 2020 v 21:23 | dvě TeReziA
Tři stromy
Pohádka pro pamětníky vypráví o Jankovi, který přemohl všechna kouzla a ke štěstí přišel.
Žena měla tři syny, nejmladší Janek byl nevlastní. Ačkoliv to byl hodný mladík, musel vytrpět od bratrů a macechy mnoho ústrků. Bratři chtěli jít do světa a Janek se k nim přidal. Na rozcestí se ale rozdělili. Dál šel Janek sám. Když se prodral lesem, dostal se na mýtinu, kde stály tři podivné stromy. V jednom z nich žila krásná panenka…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1967 paní režisérka R. Mázelová podle scénáře A. Juráskové.
30. března 2020 v 21:16 | dvě TeReziA
O hloupém Matějovi
Pohádka pro pamětníky z cyklu Norské pohádky vypráví o jednom Matějovi, který chytrosti moc nepobral, a jeho sestře, jež s ním má jen samé trápení.
Byl jednou jeden bratr se sestrou a ti už neměli rodiče. Sestra byla pilná a pracovitá a starala se o bratra, který se jmenoval Matěj. Ten byl zdravý a silný, ale tak hloupý, že z ničeho neměl rozum. Práce mnoho nenadělal a i to málo nemělo nikdy hlavu a ani patu. Všechno popletl. Nic neudělal správně, a proto mu říkali hloupý Matěj. Sestra se rmoutila a přemýšlela, jak bratra napravit…
ČR, černobílá filmová pohádka z roku 1969 Scénář a režie V. Jordánová.
30. března 2020 v 21:07 | dvě TeReziA
Nemaluj si čerta na zeď
Veselá pohádka o lakomém krejčíkovi.
Dnešní Pohádka pro pamětníky vypráví o tom, že lakota se nevyplácí. Šikovná, pracovitá a líbezná Vendulka a košíkář Jáchym se mají rádi. Jejich svatbě však brání Vendulčin strýc, lakomý krejčík Michálek, který by si pro peníze snad nechal koleno vrtat. A nejen to, klidně by obral Jáchyma o nalezený poklad, kdyby mu v tom pekelné nástrahy nezabránily…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1971 pan režisér P. Kraus podle scénáře J. Z. Nováka.
30. března 2020 v 20:53 | dvě TeReziA
Psí pohádka
Bohuš Záhorský a Vlasta Fabianová v půvabné pohádce podle Karla Čapka o Voříškovi, který neuměl štěkat.
Žili, byli jeden dědeček s babičkou. Jednou pozdě večer se vracel dědeček domů a u cesty našel schoulené huňaté klubíčko. Bylo měkké jako samet a malé sotva na prst. A protože byla tma tmoucí, schoulelo se dědečkovi do dlaně, a ten si ho odnesl domů. Voříšek rostl a sílil, ale štěkat stále neuměl…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1967 paní režisérka R. Mázelová podle scénáře K. Kuršové.
30. března 2020 v 20:35 | dvě TeReziA
Pasáček vepřů
Pohádka podle H. Ch. Andersena o pyšné dívce, která pohrdne vzácnými dary od prince.
Princ si chtěl vzít krásnou císařovu dceru. Ta ale byla příliš pyšná a pohrdla jím i jeho krásnými dary. On se však nevzdal a vrátil se do jejího království převlečený za pasáčka vepřů…
V roce 1968 natočila režisérka Věra Jordánová sedm malých pohádek, inspirací byly ty světoznámé od H. Ch. Andersena.
O pasáčkovi a labutích princeznách
30. března 2020 v 20:29 | dvě TeReziA
O pasáčkovi a labutích princeznách
Pohádka na námět J. Vladislava vypráví o třech zakletých princeznách, které okouzlily prostého pasáčka.
Pohádka pro pamětníky vypráví o jednom pasáčkovi, který byl sirotek a na celém světě měl jen babičku. Chodil občas k jezeru a jednou tam zahlédl tři labutě - princezny, které přilétly na břeh a když sundaly svá křídla, daly se do tance. Okouzlený pasáček myslel jen na krásné dívky a babička mu tedy vyprávěla o třech zakletých princeznách, které hlídá zlá královna v zámku, zavěšeném v povětří. Na její radu pasáček schoval jedné z princezen, která se mu nejvíc líbila, labutí křídla, a princezna ho musela vzít s sebou na zámek. Pasáček se jí také líbil, a tak spolu utekli. Zlá královna je pronásledovala, ale oni všem nástrahám šťastně unikli a vrátili se domů, do chaloupky k babičce.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1968 pan režisér I. Horský podle scénáře Z. Novotné.
30. března 2020 v 18:19 | dvě TeReziA
Hamernická povídačka
Pohádka pro pamĕtníky z cyklu Bylo nebylo vypráví o tom, jak se hamerník Floriánek zhlédl v panském životĕ.
Pepička musí pomáhat u stolu. Sýkora pomocník si musí umýt krk a navlíknout bílou košili. Kulmanka, hospodynĕ, navařila to nejlepší. Všichni vítají panskou návštĕvu na hamru. Pantáta dĕlá všechno proto, aby mĕl vrané konĕ ze zámku a taky by rád poznal panskej život. Ale není všechno zlato, co se třpytí.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1975 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Zdeňka Zábranského.
30. března 2020 v 18:02 | dvě TeReziA
Čertouská poudačka
Podkrkonošská pohádka vypráví o jednom vesnickém kapelníkovi, který pro slávu upsal svou duši čertu.
Kapelník Bartůšek, klarinetista Koutecký a trumpetista Chaloupecký hrají po vesnicích a moc se jim nedaří. Až se jednou objeví pekelný tambor. Bartůšek slíbí, že vypomůže v pekelné kapele. Bartůška má ráda chytrá Bára a díky ní nakonec pohádka dobře dopadne.
Černobílou filmovou pohádku natočil pan režisér Miloslav Zachata v roce 1966 podle scénáře paní spisovatelky Marie Kubátové.
30. března 2020 v 17:59 | dvě TeReziA
Královna Černá růže
Pohádka pro pamětníky vypráví o jedné královně, která chtěla být věčně mladá.
Do země královny Černé růže přichází malíř Vendelín Rumělka. Královna si zakládá na své kráse, odmítá stárnout, chce mít kolem sebe jenom mladé a krásné lidi. Malíř se trochu omladí, protože královna k sobě staré lidi nepustí. Když přijde malíř Vendelín na zámek, královnu namaluje. Obraz mu královna ponechá a malíř odchází do sousední země. Ale král té země je smutný, protože se mu ztratila jeho dcera Eliška. Na obraze, který malíř namaloval v zemi královny Černé růže, pozná král Eliščin šperk. Požádá malíře, aby se vydal opět do toho království a pokusil se princeznu Elišku najít. Malíř brzy zjistí, že je to němá kuchařka Kateřina, ale neví, jak ji vysvobodit. Královna totiž má kouzelné zrcadlo, které jí ve všem radí.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1972 pan režisér Josef Vondráček podle scénáře Karla Šiktance.
30. března 2020 v 17:22 | dvě TeReziA
Magnolia
Pohádka pro pamĕtníky vypráví o jednom králi, o jeho čyřech dcerách a jednom synovi.
Král Černomysl má čtyři dcery a jednoho syna, který právĕ slaví 17. narozeniny. Král mu hodlá najít nevĕstu, ale princ se zamiloval do mlynářovy dcery Rózinky. Král pořádá ples, šašek mu přivede nového pomocníka, jenže král netuší, že je to převlečená mlynářova dcera. Princ mezitím hledá Rózinku u ní doma, ale mlynář mu sdĕlí, že zmizela. Princ začne sloužit u mlynáře, kde se chce naučit pracovat. Král zatím uspořádal pro dcery námluvy. Přijde spousta ženichů, ale žádný za moc nestojí. Král jim dá tři úkoly a ještĕ mají vzít z klenotnice krásné Magnolie čtyři prsteny. Mezitím se princ u mlynáře vyučil, musí jenom semlít mouku a upéct chleba v kouzelném mlýnĕ, kde straší. Objeví se babka, čert a naposled medvĕd, kteří ho straší. Princ se ale nevydĕsí a obstojí. Zjistí, že za strašidla byli převlečeni mlynář se svou ženou, protože ho chtĕli vyzkoušet. Princ se vrací domů. Princezny jsou nešťastné, protože nemají ženichy. Za ženicha se přihlásí princ v převlečení. Pozná ho jen mladý šašek, převlečená mlynářova dcera. Ženich se uchází o nevĕsty a zodpoví tři úkoly. První otázka zní, co přinesl. Princ přinesl chléb, který sám upekl. Druhý úkol je říct jména princezen od nejstarší. Třetí úkol je najít krasavici Magnolii - MAGda, NOra, LIbuše, Anna. Všechny úkoly princ splnil a požádá krále o jeho mladého šaška. Princ má svoji Rózinku a princeznám přivede starý šašek ženichy.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1972 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Karla Šiktance.
30. března 2020 v 16:57 | dvě TeReziA
Kacafírek
Veselá pohádka pro pamĕtníky vypráví o chytrém perníkáři a "kocourkovských" radních.
Mladý perníkář Kacafírek žije v jednom malém mĕstečku, kde mají radní, kteří vydávají samá nesmyslná nařízení. Jako například, že do mĕsta nesmí přijít nikdo v botách, aby netrousil bláto. A tak švec přijde o práci. Mĕšťané nakonec rozhodnou, že švec bude dĕlat kloboučníka a kloboučník zase ponocného. Naštĕstí je tu veselý a chytrý mládenec Kacafírek, který si s hloupými mĕšťany brzy poradí.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1966 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Heleny Sýkorové.
O princezně, která pořád vařila
30. března 2020 v 16:54 | dvě tereziA
O princezně, která pořád vařila
Pohádka pro pamĕtníky vypráví o tom, jak mĕla svatba vyléčit princeznu z její záliby ve vaření.
Princezna Jitka moc ráda vaří a veškerý svůj čas tráví v kuchyni. Královnĕ se to ale nelíbí a doufá, že sňatkem se vznešeným princem se vše napraví.
Černobílou filmovou pohádku napsala a natočila v roce 1967 paní režisérka Vlasta Janečková.
Pan Větrovský z Větrova a paní Deštná z Dešťova
30. března 2020 v 16:50 | dvě tereziA
Pan Větrovský z Větrova a paní Deštná z Dešťova
Pohádka pro pamĕtníky je inspirovaná bretaňskou předlohou a vypráví o chudém mlynáři Martinovi, který byl za svou dobrotu obdarován vládcem vĕtrů a vládkyní dešťů.
Mlynář Martin si za službičku pro pana z Vĕtrova a paní z Dešťova vysloužil od vládce vĕtrů stříbrný soudek, z nĕhož stále vytéká výborné burgundské víno a od vládkynĕ dešťů mĕdĕný hrnec, který neustále sám vaří jídla, jaká si kdo poručí. Jenže ho o tyto dary připravil lakomý baron, a tak museli pan Vĕtrovský a paní Deštná přijít Martinovi na pomoc.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1969 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Miloslava Zelenky.
30. března 2020 v 16:49 | dvě tereziA
Darounická poudačka
Podkrkonošská báchorka Darounická poudačka Marie Kubátové vypráví o svátku svatého Martina a nebeské poštĕ.
Původ slova "darounická" vychází ze zvyku rozdávat dárky. Na svátek sv. Martina chodí kapela pošťáků po vsi, vyhrává a sbírá dopisy pro nebeskou poštu, v nichž si lidé mohou jednou do roka napsat o dárky k Vánocům. A tak chodí hrabačovský pošťák Martin po vsi a vybírá psaníčka do nebe od vesničanů. A protože chce přilepšit kuchařce Ančí ze zámku, prohodí její dopis za dopis rozmazlené komtesy.
Černobílou televizní adaptaci podkrkonošské báchorky podle Marie Kubátové napsal a režíroval v roce 1964 Miloslav Zachata.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/134284-darounicka-poudacka/26431003400/
30. března 2020 v 16:45 | dvě tereziA
Trávnička
Pohádka pro pamĕtníky z cyklu Bylo Nebylo vypráví o malé víle, která přinesla štĕstí princi Kristiánovi.
Král si pozve své tři syny, Kristiána, Piera a Žána a vyzve je, aby si našli nevĕsty. Ta z nich, která za jediný den upřede, utká a ušije košili, bude královnou. A král dal každému ze synů dobrou zbroj a dobrého konĕ a ti hned vyjeli hledat si nevĕstu. Žán a Pier ale dlouho nehledali a nechali bratra, aby nevĕstu hledal sám. A tak Kristián bloudil krajinou, až ho malé kvĕtinové panenky přivedly k Trávničce...
Filmovou pohádku natočil v roce 1973 pan režisér Josef Vondráček podle scénáře Kláry Vachulové.
30. března 2020 v 16:26 | dvě TeReziA...
Učedník čarodĕje Čáryfuka
Humorná pohádka z cyklu Pohádek pro pamĕtníky na motivy knížky Antonína Zhoře vypráví o tom, jak vzal Honzíka do učení odborník na slovo vzatý.
Čarodĕj Čáryfuk vypsal konkurz na svého učedníka. Navštíví ho babka a chce omladit. Jenže, jeden z mládenců, Frantík, který četl čarodĕjův vzkaz a přišel se hlásit do učení, i přes zákaz snĕdl omlazovací kaši pro babku a promĕnil se v miminko. Další přichází sirotek Honza, jenž přinesl pytel mouky s prosbou, aby ji čarodĕj očaroval. U kouzelníka Honza poznává, že to čarodĕjnictví je tuze pĕkné řemeslo. A ráno nese mlynáři kouzelný pytel, ze kterého mouky neubývá. Jenže mlynář a jeho žena jsou hamižní a nedbají varování. Ale svou chybu hodí na Honzu a vyženou ho. Honza jde k čarodĕji do učení...
Filmovou pohádku natočila v roce 1969 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře K. Kuršové.
30. března 2020 v 16:25 | dvě TeReziA...
Vo modrým ptáčku
Moc hezká pohádka podle předlohy J. Š. Baara vypráví o tom, jak se Baruška nevzdala a svého prince si vybojovala.
Hodné Barušce zemřela maminka a tatínek si přivedl domů mladou ženu. Zlá macecha Barušku hladem týrala a bila. Baruška si už začala zoufat a volala svou maminku. Jednoho dne k ní přiletĕl modrý ptáček a pomáhal Barušce nést její tĕžký údĕl. Ale macecha se snažila modrého ptáčka zahnat. Ptáček to ale nevzdával a Barušku vyhledal, přesto však nakonec musel na příkaz svého krále odletĕt. Baruška byla smutná a rozhodla se modrého ptáčka najít stůj co stůj, a tak svou vĕrnou láskou a obĕtavostí vysvobodí ze zakletí krásného prince.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1968 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Anny Juráskové.
30. března 2020 v 16:23 | dvě TeReziA...
Kráska a zvíře
Klasická pohádka z cyklu pro pamĕtníky podle básnické hry Františka Hrubína na motivy staré francouzské pohádky vypráví o tom, že každá milující bytost má moc učinit krásným a milým toho, koho miluje.
Zchudlý kupec, který se z nouze rozhodl prodat vzácný obraz své zemřelé ženy, v noci zabloudí do pohádkového zámku, kde o svůj obraz přijde, ale je za něj bohatĕ obdarován oblečením a šperky pro své dvĕ marnivé dcery. Pro svou nejmladší, Krásku, pak sám utrhne růži. Je přistižen pánem zámku, hrozným netvorem, a ten si klade za podmínku, že se kupec buď vrátí, nebo nĕkterá z jeho dcer dobrovolnĕ přijde jako obĕť za otce. Kráska z lásky k otci přijde do zámku a netvor se nad ní ustrne a zamiluje se do ní. Jejím působením ztrácí svou zvířecí povahu. Kráska však touží po domovĕ a tak ji zvíře propouští, ale zapřísahá ji, aby se vrátila. Doma Kráska vidí, jak dcery otce o všechno obírají, ale s domovem se nemůže rozloučit. Zatím netvor v zámku málem umírá touhou po Krásce. V poslední chvíli se Kráska vrací a její láska promĕňuje netvora v krásného prince - snímá z nĕho prokletí.
Kráska a zvíře je dílo zvláštního osudu. Jedná se o poslední práci pana Hrubína. Tento text se stal součástí české klasické dramatické tvorby. Pan Hrubín vložil do této staré klasické pohádky kus svého neopakovatelného vidĕní svĕta.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1971 pan režisér Antonín Moskalyk podle scénáře Oty Hofmana.
30. března 2020 v 16:14 | dvě TeReziA...
Křesadlo
Klasická pohádka pro pamĕtníky podle H. Ch. Andersena vypráví o jednom králi, vojákovi a křesadle.
Žil byl jeden král a ten chtĕl provdat dceru. Přizval si trochu zlomyslnou a popletenou čarodĕjnici, aby mu pomohla vybrat toho pravého ženicha, jenže té nešla kouzla moc od ruky. Ale vysmívat se čarodĕjnicím není moc prozíravé. Zlomyslná čarodĕjnice za trest namísto urozeného prince přiřkne králi za zetĕ vojáka. A pak si toho švarného vojáka ještĕ pošle pro křesadlo...
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1968 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Milana Pavlíka.
30. března 2020 v 16:09 | dvě TeReziA...
Princezna Pampeliška
V cyklu Pohádky pro pamětníky pohádkové drama Jaroslava Kvapila vypráví smutný a lyrický příběh jedné křehké princezny, která se nechtěla vdát za prince z Hispánie.
Král je na mizině, a proto vítá, když si o jeho dceru Pampelišku řekne bohatý hispánský král. Pampeliška ale krále nemiluje a raději z domu prchne. Na útěku se potkává se synem chudé výměnkářky Honzou a vydávají se do světa spolu. Láska je bohužel nezachrání před smutným princezniným osudem. Neboť na podzim pampelišky mění svůj šat v bílé chmýří, které vítr rozfouká…
Televizní adaptace z roku 1967. Režie Ludvík Ráža. Poprvé se pohádka Princezna Pampeliška hrála v Národním divadle roku 1897.
www.ceskatelevize.cz/porady/132954-princezna-pampeliska/26735609058/
Tohle dĕlá naše princezna? Jak malý školák za kamna se skryje. Fuj, kams to vlezla, dcerko líbezná? Chceš odtud vítat prince z Hispánie?
On pro nevĕstu sem přijíždí zdáli.
Ne, já ho nechci. Nechci, pane králi.
Princ vojsko má co písku na dnĕ moří, půl svĕta obsáh mocí svého žezla, sto národů se vládĕ jeho koří. A přes tři moře jeho loď jej vezla, než k naší zemi doplul do daleka, kde spanilá naň Pampeliška čeká. Jsem chalupník jen proti jeho slávĕ, a ty se mu chceš vzpouzet tvrdohlavĕ...
Ne, já ho nechci! Nechci, povídám. Sám vemte si ho, líbí-li se vám. Což jenom proto jsem se narodila, bych lecjakého prince ženou byla?
Ale snad zalíbí se tobĕ, myško milá, jak Pampeliška se mu zalíbila. Má zlatá dcerka...
Princ prý vám vzkázal zvĕsti lákavé, že čtyři zemĕ vašimi se stanou.
A náš pan král má kapsy dĕravé, z nich jednu prázdnou, druhou vysypanou. Princ má vojska, co je písku v moři, a vám jen sedm vojáčků se koří. Už jste jim dlužen žoldu tuze mnoho a za chvilku vám prchnou do jednoho.
A kdybych nemĕl ani jednoho a kdybych žebral, co ti do toho?
Princ přijede a všechno pozná! Však já ho nechci. Kdyby stokrát chtĕl a sliboval mi, že mĕ v lásce má, a kdybyste mĕ k tomu dohánĕl, rač uteču vám obĕma.
Než zaprodat se do princovy slávy, rač u sedláka budu pásat krávy. Budu bĕhat bosa, spát na senĕ...
a za červánků hned už budu v lukách, na nĕž padá rosa. A s pasáčky tam budu dovádĕt.
Proto se mám vdát, byste, pane králi, zas moh' hodovat?
Zdvořilá naň budu, když to chcete, ale svatby strojit nebudete.
Slunce, které zářilo svou zhoří přes tři moře na hispánskou zem, smí mé srdce, jež se tobĕ koří,
podnoží tvou být a otrokem? Nad mou říší slunce nezapadá. Sotva zajde, vynoří se již. Ale jeho záře zhasne ráda, Hispánií ty, když zazáříš.
Buďte vítán, princi, v tuto říš.
Na sta pĕvců pĕlo tvoji krásu jásavými svými písnĕmi, ale jistĕ, zahanbeno v žasu před tvou tváří, navždy onĕmí.
Mrav dobrý káže nám vždy dvornosti si hledĕt a jak kdo promluvil, tak rovnĕž odpovĕdĕt. Mĕ tĕší velice, že v kraj náš nehostinný jste vezl slávu svou i svoje mouřeníny. Že moře přeplul jste a po necestách spĕchal a že jste za mořem říš bez dohlídky nechal. Snad jiné okouzlí tu slávy vaší výška,
však já jsem královská jen dcera, Pampeliška. Mnĕ stačit muselo mé mládí odjakživa a kousek oblohy,
v níž oko mé se dívá. Vím, že jste přeslavný už z pohádek své chůvy. A otec řekl mi, že jdete na námluvy.
Kudy půjdeš, zachvĕje se zemĕ pod tvou nĕžnou nožkou čarovnou. Hispánie vzdá se tobĕ nĕmĕ, viď,
že budeš její královnou? Odpovĕz...
Prosím, princi milý, poshovte mi ještĕ malou chvíli. Do hostiny ještĕ pozhovte mi, rozmyslet si musím všechno teď. Po hostinĕ s obřadnostmi všemi uslyšíte moji odpovĕď.
Jen račte uvážit, jaké je to útlé stvoření. Vĕtřík jen foukne, už se třese. Nemluví a vzdychá, jsou-li deštĕ. Zahřímá-li venku, rozpláče se.
Snad ji, chůvo, nenavádíš ještĕ?
Ta, že by se chudák mĕla vdávat? Ta má zlatá myška roztomilá? Budeme to záhy oplakávat.
Řekni Pampelišce, král, že všechno ví, že zde na ni v hrozném hnĕvu čeká a že zasnoubil ji právĕ princovi!
Na lukách se dolů po potůčku dala, střevíčky si zula, šaty vykasala...
Do potoka vbĕhla, potok přebrodila.
Potok mžikem přebrodila, utíkala v černé lesy.
Utíkej za princeznou.
Kdybych byla, synku, paní knĕžnou, která bydlí v zámku nad vesnicí, dala bych tĕ vyvézt dvĕma páry. Lokaje bych na cestu ti dala. Ale jsem jen výmĕnkářka chudá. Provázej tĕ, synku, Pánbůh na všech cestách. A nezapomeň na svou starou mámu.
Poslouchej a nikdy neprohloupíš. A když nĕkdy uvidíš v tom svĕtĕ lidé zlí, že dobrým ubližují, pomysli si, je to vůle Pánĕ a já Honze, já to nepředĕlám.
Nejdeš do svĕta, bys usuzoval, ale abys ve všem hodnĕ zmoudřel.
Vidíte ty zlaté vlasy její? Honem, honem, honem, utecme jí!
Kdo jsi? Víla z vody? Lidské stvoření?
Jsem Pampeliška, dcera pana krále.
Ty jsi ovšem samá drahá mast. -Ale teďka půjdeš za nás pást! Večer podojíš, však to vyjde, i příštĕ vyrazím na pramínek.
Ani se jí nedotknĕte!
Nejsi Rusalka snad, žes tak krásná?
Proč každý myslí, že jsem Rusalka?
Protože máš dlouhé zlaté vlasy. A ty jistĕ Rusalky jen mají. Promluvíš-li, je to, jak by zdálky nĕkdo krásnĕ, ale smutnĕ zpívat.
Kdybych Rusalkou tvou zlatovlasou byla, proutkem bych jen švihla, všechno promĕnila. Byli bychom v zámku křišťálovém spolu, zlaté hvĕzdy svítily by na nás dolů, sladkou rosu vlila bych ti do kalíška,
princeznou by zase byla Pampeliška. Ale já jsem chudší křepelka než v poli, nožky mĕ už bolí, srdíčko mĕ bolí. Od večera zrána prchám, nevím kam? A kdo potĕší mĕ, toho ráda mám. Jablka mi zbyla,
jsou jak ryzí zlato, ty ses tu mĕ zastal, nechtĕl bys je... za to?
A co zbude tobĕ, dáš-li mi je? Jistĕ nemáš v kapse ani sousta. Počkej, mám tu buchty. Moje máma
napekla mi plný uzlík buchet! Jistĕ oba buchet najíme se. Jak divnĕ se to v moje oči díváš.
Než toho prince, rač jsem utekla a nazdařbůh teď musím do svĕta.
Do svĕta jdu taky! -Jdeš do svĕta?
Viď, že smím s tebou jít, a třeba hodnĕ, hodnĕ daleko?
Kdybys chtĕla, Zlatovlásko, se mnou, šel bych třeba na kraj svĕta pro tĕ.
Ó, kdyby tys byl princem z Hispánie, vĕř, tobĕ, zdá se mi, bych neutekla.
Vida, u nás ve vsi říkávali, že do smrti prý se neožením. Sotva jedna holka, že mĕ chtĕla. Říkali mi hloupý Honza všude. A co ty, má krásná Zlatovlásko, kterak tobĕ doma říkávali?
Říkali mi Pampeliška, Honzo.
Pampeliška? To se u nás říká tĕmhle žlutým drobným kvítkům, vidíš? Jistĕ proto, že tvé zlaté vlasy
taky takhle ve sluníčku svítí.
Když česala mi chůva večer vlasy, tak jasno bylo vždycky nad postýlkou, že jasnĕji snad o polednách není. Když usnula jsem, vždycky zpívala mi píseň o lnu, který kvet', a nedokvet'.
Daleko široko svítí boží den, pod našimi okny kvete modrý len. Kudy půjdu cestou, kveť mi modře, kveť, záhy za nevĕstou přijde rytíř teď. Daleko zdaleka pro mĕ přijede, mamička mi ze lnu plátno upřede. Ať se plátno jemné v slunci zabĕlá, rytíř odvede mne zítra z kostela. Daleko vysoko svítí sluníčko, ach, to nebyl rytíř, moje mamičko. Sluníčko se schýlí, záhy zhasne den, na můj... rubáš bílý
vykvet' modrý len.
A pak ještĕ do červánků hoří, když je slunce na pokraji moří. Drobty z buchet nasypeme cestou.
Kudy půjdem, o své stopĕ zvíme, na zpáteční cestĕ nezbloudíme.
Nežli zlatá loď třikrát zemi obepluje, když se slunce třikrát vnoří v žhavé mraky, černé lesy na dnĕ cizích moří, vrátíme se k panu králi.
My dceru královskou jsme zajali.
Neb nedbalá jsi stráž! Což nepoznal jsi, koho zatýkáš?
Dokud bylas doma ve svém zámku, trhala jsi kvĕty na zahradĕ, jablka jsi zlatá z vĕtví třásla...
Na lučinách plno kvítí bylo, boží slunce nám je ozlatilo. Kukačka nás v černé lesy zvala, veverka nám cestu ukázala. A když večer na mezi jsme spali, svatojánské mušky přilétaly, broučkům v trávĕ na noc svítily, kolem hlav nám tiše kroužily...
A ty mušky svatojánské padly ve tvé zlaté vlasy. Zmizely tam, osleply tam, jejich záře ztratila se, protože se rovnat chtĕly Pampelišce zlatovlasé.
V spor cizí, ať se nikdo nemíchá, ať vybere si sama ženicha.
A princezna-li prince bude chtít, pak toho Honzu dáme povĕsit.
Kde moudrost vládne, tam ať strachu není. A jménem zákona teď do vĕzení.
A víš, kam půjdem? Rovnou na stráň, k vám. Tam žlutých kvĕtů tĕch si natrhám. A že jak já jsou pampelišky též, z nich do vlasů mi vĕnec upleteš.
Žluté kvĕty odkvetly už možná.
Odkvetly?
Tak záhy odkvetly? A pranic, pranic po nich nezbude?
Jenom bílé pýří, které chvĕje se, a to do daleka vítr roznese.
Vysoko! Vysoko, do oblak šedivých, odkud se za zimy na zemi sype sníh.
Král vyvolil mi prince za ženicha, a nežli prince z Hispánie, rač žebrat chci a hlad mi milejší je.
Teď, otče, honem hleďte se jí zbýt a toho chlapa dejte povĕsit.
Ve hnĕvu bych v jeho troskách zaslech' výčitku, že násilím jsem dobyl princeznu?
Svých zbraní nezvednu a nezničím je, dokud nepoznám, že mĕsto váhá vydat princeznu, ač její srdce touží v náruč mou.
Jak luna krásná ve svém panenství, řkouc, tvoje láska zvítĕzila tam, kde nechtĕly tvé zbranĕ vítĕzit.
Labutĕ..., labutĕ, kudy vy letíte, že ten kraj na jihu bez zimy vidíte?
Pánbůh vás, labutĕ na moři, chraň.
Labutĕ..., labutĕ, vidíte naši stráň?
Vidíte zámek náš? Hnĕvá se ještĕ král? Jistĕ jej spatřily a zas už letí dál.
Já bych neletĕla, labutĕ ty bílá, nad naším bych zámkem v slunci zakroužila, v zahradu bych padla a pan král by vyšel, radostí by plakal, až by o mnĕ slyšel. Celý dům by svolal, častoval by lidi, Honzo!
Moje vlasy nejsou už tak zlaté.
Vadnou, vadnou, mĕknou jako peří.
Po jeseni, viď, to zima bude?
-A po zimĕ zas bude jaro!
Nebude už, Honzo, nebude už.
Pampeliška spanilá Honzova je žena.
Nepůjdem už v lesy tebe hledat kdesi, Pampeliško, zrádná myško, zůstaň si tam, kde jsi.
Ale tvoje mamička, ach Honzo, mamička tvá jistĕ vyžene mĕ.
Od severu fičí, tolik fičí, slunce kdesi za horama bloudí, pampelišky v lukách nedokvetly. Nedokvetu, ale odkvetu ti.
Princezna teď bude míti časy, oukrop, ten jí nepojede asi.
Sedí tam jak boží umučení. -Máma brečí, to je podívaná!
Ta kouká jako zařezaná.
To víš, pro ni není chalupnická strava.
Ale co strava, strava, slunce jí tu schází.
Zámek jí tu schází.
Řekni, Honzo zlatý, aby si pan král radĕji pro ni přijel.
Jen ať Pampelišce není zima, mámo.
Slunce hoří na pokraji moří... Princ už všechny zapaluje lesy, tys mi utek', Honzo! Kde jsi? Kde jsi?
Ale teď už pojď, dceruško má zlatá, do peřinek, abys nenachladla.
Ale teď se svlečeš a pak hupky skočíš do postýlky.
Mamičko... Mamičko! Proč studí ruka vaše? Chcete obléci mĕ do rubáše?
Kde je Pampeliška?
Vítr se zdvih', chyt' ji jako pýří, vyzdvih ji nad zem, rozfoukal ji v sníh.
A jak v sníh ji rozfouk, hned se chumelilo.
30. března 2020 v 16:07 | dvě TeReziA...
Kalif čápem
Pohádka pro pamětníky podle Wilhelma Hauffa vypráví o vznešeném vladaři Kalifovi, jemuž přinese kupec vzácný dar - skříňku, na které je zlatým písmem vyryto kouzelné slovo…
Mladý Kalif odpočíval a nudil se. Tu se objevil kupec se vzácným darem, skříňkou skrývající kouzelné slovo. Kdo je nahlas vysloví, stane se zvířetem, které si vybere. Nesmí se však v této podobě zasmát, jinak kouzelné slovo zapomene a nebude se moci vrátit do lidské podoby…
Černobílou pohádku natočil v roce 1969 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Boženy Šimkové.
30. března 2020 v 16:02 | dvě TeReziA...
O Bumbrlíčkovi
V cyklu Pohádka pro pamĕtníky se dozvíme o Bumbrlíčkovi, který je nenasytný bezedný cvalík. Ale i on přestane mít jednou chuť k jídlu...
Bumbrlíček rád jí, a jednou sní dokonce i draka a zachrání tak princeznu a celé království. Vzápĕtí však ztratí chuť k jídlu. Nic ho netĕší, nemá zájem ani o princeznu, kterou zachránil. Ale, jak říká bába kořenářka: "Není nemoci, aby nebylo pomoci..."
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1972 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Miloše Švandrlíka.
30. března 2020 v 16:00 | dvě TeReziA...
Pasáček Jirka
Televizní pohádka pro pamětníky z cyklu Bylo, nebylo vypráví o hodném pasáčkovi a rozmazlené princezně Rozmarýnce.
Pasáček a jeho tři kouzelné dary okouzlí i rozmazlenou princeznu.
Hodnému pasáčkovi Jirkovi darují lesní panenky kouzelnou píšťalku, jež roztancuje i morouse. S její pomocí získá Jirka ještě kouzelný nůž a kouzelnou láhev. Teď se pokojně může pustit do těžkých úkolů rozmarné princezny Rozmarýnky…
Černobílou pohádku natočil v roce 1975 pan režisér Tomáš Kulík podle scénáře Marcely Resslové. Texty písní napsal Pavel Kopta.
Jak se stal hastrman v Rokytnici ševcem
30. března 2020 v 15:58 | dvě TeReziA...
Jak se stal hastrman v Rokytnici ševcem
Krkonošská pohádka s písničkami z cyklu Pohádky pro pamětníky vypráví o ševcovském tovaryši Frantovi, který by si rád vzal za ženu milovanou Marjánku.
V Rokytnici žije ševcovský tovaryš Franta, který by si rád vzal za ženu Marjánku. Jenže oba jsou chudí a mistrová ševcová, vdova s živností, Frantovi za práci nic nezaplatí. Naopak si na něj ještě sama myslí. Když mu nabídne svou ruku a živnost k tomu, Franta odmítne. Za to ho ale mistrová vyhodí z domu. Na bále se jí každý vysměje, a tak si jde ševcová pro pomoc k rybníku, kde žije hastrman…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1970 pan režisér Pavel Kraus a spoluautorkou scénáře této půvabné pohádky byla spisovatelka, scénaristka a dramaturgyně Božena Šimková.
30. března 2020 v 15:53 | dvě TeReziA...
O tlustém pradědečkovi
Úsměvná pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky podle Josefa Čapka o jednom dědečkovi a loupežnících.
Dědeček zabloudí do jedné zvláštní hospůdky a přitom netuší, že v ní má své sídlo parta poťouchlých loupežníků v čele se strašným Lotrandem. Ti si nejprve z dědečka utahují, ale nakonec poznají, jakého v něm mají protivníka! S pomocí Holmese a Cliftona se dědečkovi podaří loupežníky zadržet. Jednu obavu ale dědeček má - co asi řekne babička na jeho pozdní příchod…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1970 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Květy Kuršové.
29. března 2020 v 17:45 | dvě TeReziA...
O šesti ošklivých princeznách
Veselá pohádka v cyklu Pohádky pro pamětníky vypráví o králi, který měl přetěžký úkol provdat všech šest svých dcer…
Královský komoří by rád se svou ženou odjel na dovolenou, ale král mu ji povolí teprve tehdy, až provdá všech svých šest dcer. Nebyl by to takový problém, kdyby ovšem všechny nebyly příliš ošklivé. Tři už se i přesto dostaly podvodně pod čepec. Další dvě si jen neradi "vybojují" smutní rytíři. Když má dojít k boji o poslední princeznu, objeví se drak, který ji chce sežrat. Honza by rád dostal půl království, které král přemožiteli draka slíbil, ale nedovede zabít ani blechu. A tak tedy draka prostě přemluví. Dostane princeznu za ženu a s ní i celé království.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1969 paní režisérka Vlasta Janečková.
29. března 2020 v 17:40 | dvě TeReziA...
O třech dubech
Klasická pohádka podle bratří Grimmů z cyklu "Pohádky pro pamětníky" vypráví o tom, jak se chudá dívka stala královnou.
Jednoho dne šla do lesa na jahody dívka. Když z lesa nemohla najít cestu, objevila se před ní víla a nabídla jí pomoc. Dala jí tři zlaté klíče ke třem dubům. Uvnitř jednoho z nich našla dívka jídlo, v druhém postel, kde si odpočinula, a ve třetím byly nádherné šaty. Víla dívku podrobila zkoušce a dívka v ní obstála.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1973 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Ireny Povejšilové.
www.ceskatelevize.cz/porady/1064347246-nemecke-pohadky/274531314790002-o-trech-dubech/
29. března 2020 v 17:38 | dvě TeReziA...
Hádavá pohádka
Klasická pohádka podle Jana Drdy v cyklu "Pohádky pro pamĕtníky" o tom, kdo má patent na hádanky, jestli princezna, která si myslí, že je nejkrásnĕjší a nejchytřejší, nebo pasáček Ondra?
Princezna Rozmarýnka dává hádanky svým nápadníkům, a když uhodnou její hádanky, vybere si ženicha. Po tři dny dostávají uchazeči o její ruku tři hádanky, nikdo z nich však v soutĕži neobstojí, a přesto je princezna nespokojená. Až přijde na zámek pasáček vepřů Ondra a princezniny hádanky uhádne jako nic. Ale kdo ví, co se stane...
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1969 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Jiřího Procházky.
29. března 2020 v 17:36 | dvě TeReziA...
Jak se muzikant stal králem
Klasická pohádka podle bratří Grimmů z cyklu "Pohádky pro pamětníky" vypráví o jedné sudbě, která se vyplnila.
Král střežil svou dceru, aby ji nikdo ani okem nezahlédl. Když se narodila, sudičky jí věštily, že si vezme prvního muže, který na ni pohlédne. Jednou král dovolil, aby princeznu navštívil muzikant, nesměl se však na ni podívat. Muzikant hrál pěkně na housle, ale potom neodolal a spatřil princezninu spanilou tvář. Na první pohled se do sebe zamilovali. Když se to dozvěděl král, poslal muzikanta mezi dravou zvěř. Pokud přežije noc, může si princeznu vzít za ženu…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1973 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Ireny Povejšilové.
www.ceskatelevize.cz/porady/1064347246-nemecke-pohadky/274531314790007-jak-se-muzikant-stal-kralem/
29. března 2020 v 17:34 | dvě TeReziA...
Královská ozvěna
Klasická pohádka podle námětu Vlasty Pospíšilové z cyklu "Pohádky pro pamětníky" vypráví o jedné směšné válce a taky o chytré princezně Biance.
Koho by napadlo, když v království krále Florinda srovnali se zemí hraniční horu, aby nestínila slunci, že se ztratí ozvěna. A o ztracenou ozvěnu se měla vést nesmyslná válka. A že se nakonec nekonala, o to se zasloužila chytrá a statečná princezna Bianka.
Černobílou filmovou pohádku napsal a natočil v roce 1972 pan režisér Václav Hudeček.
29. března 2020 v 17:30 | dvě TeReziA...
Drobínek
Pohádka z cyklu Pohádky pro pamětníky vypráví o tom, proč se mladému ševci přestali všichni posmívat.
Mladý švec Drobínek, kterému se všichni posmívají, že je droboučký a bázlivý, umí dobře spravovat boty a miluje Mančinku. Ale protože nemá sebedůvěru, nedokáže jí lásku vyznat, a stejně tak se neumí bránit ústrkům sousedů. Až zasáhne do jeho života kouzelný dědeček…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1970 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Jiřího Procházky a Lídy Vilímové.
29. března 2020 v 17:28 | dvě TeReziA...
Růže a prsten
Zpracování anglické pohádky podle W. M. Thackeraye z cyklu Pohádka pro pamětníky o tom, jestli zvítězí kouzlo anebo pravá láska…
Kdysi jedna rozmarná čarodějka vykouzlila růži a prsten a obdařila je magickými vlastnostmi. Kdo je vlastní, vzbuzuje u opačného pohlaví lásku. A jak tato pohádka o rozmarech lásky, založené na kouzlu prstenu a růže, dopadne? Princ Vavřín v ní nakonec bude milovat svou Bětušku a princezna Andělka dostane za muže prince Bulku a kromě toho se ještě mnoho zábavného a popleteného uděje…
Černobílou filmovou pohádku napsala a natočila v roce 1971 paní režisérka Vlasta Janečková.
29. března 2020 v 17:26 | dvě TeReziA...
O Emínce a Havlíčkovi
Krkonošská pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky podle J. Š. Kubína o tom, když má někdo za kmotra samotného Krakonoše…
Pohádka nás zavede do kouzelné říše moudrého Krakonoše, do krajiny, kde z kamenité země vyrůstá kvítí stejně pěkné jako pod nejteplejším sluncem a lidé jsou tu dobří - docela jako z pohádky. A když se přece jen objeví v Krakonošově říši nějaký ten nešvar, moudrý vládce hor hned zahřmí hromy a blesky, nebo aspoň trochu zabrumlá, aby se nepoctivá duše včas vzpamatovala. Někdy stačí jen moudrá domluva - jindy je zapotřebí trochu kouzel. V pohádkové krajině je to docela snadné, zvlášť když vypočítavý a panovačný je jen jeden starý hrabě…
Černobílou filmovou pohádku z roku 1974 natočila paní režisérka Jiřina Pokorná podle scénáře Boženy Šimkové.
29. března 2020 v 17:23 | dvě TeReziA...
Honza a Růžová panenka
Pohádka z cyklu "Bylo, nebylo" vypráví o panence z růžového kvítku.
V chaloupce žil Honza s tátou. Honzovi ale práce moc nevoněla, otci pomáhal někdy více, někdy méně. Spíše méně. Líný nebyl a ani nešikovný, ale u ničeho nevydržel více než půl hodiny. A často ani to ne. Měl však dobré srdce! Poslední hrách, který měl prodat na trhu, raději rozdal hladovým holoubkům. Jeden z nich mu dal na památku krásnou růži. Když se pak Honza v noci probudil, uviděl ve světnici krásnou panenku. Dívka dům uklidila a buchty upekla a to se opakovalo druhou i třetí noc…
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1974 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Kateřiny Krejčí.
29. března 2020 v 17:20 | dvě TeReziA...
Jak se Honza hádal s králem
Pohádka podle předlohy Boženy Němcové z cyklu Pohádky pro pamětníky vypráví o důvtipném Honzovi, jenž se "pustí" do hádání se samotným panovníkem…
Nevěříte, že se dá na králi vyhádat krásná princezna a dukáty tomu? Tolik učených pánů už strávilo s králem mnoho dní a nocí a žádnému se to zatím nepodařilo. I Honza dostane chuť a do soutěže se také přihlásí. Vypráví všelijaké nesmysly, král je spokojen a na všechno kýve hlavou a až do jedné chvíle…
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1968 pan režisér Ludvík Ráža. Scénář M. Nápravník.
—————
